Vocaď pocaď
9. listopadu 2010 v 8:57 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
bohužel tohle je už vlastnost většiny lidí, že když už, tak už... pak na to taky doplácíme. já naštěstí snas ten svůj skafandr otevřela správnému člověku. tohle všechno ukáže až čas... bohužel pro nás, není jiná možnost, jak zjistit, jestli je to ten pravý, než to zkusit... a takhle to pak dopadá, když zjistíme, že není...
po každém natlučení si říkám "příště budu opatrnější" - joo - houby s octem - neumím to - když do něčeho jdu, nechci to šidit a následky pak vypadají, jak vypadají. A i když teď tvrdím, že příště vážně už budu moudřejší, opatrnější a kdo ví co ještě, tak jsem si na 99% jistá, že až se zvednu z toho dna, opráším se, oklepu, tak do toho zase vlítnu po hlavě
![]()
Jeden člobrďa, který pro mě momentálně znamená celý vesmír mi nedávno řekl, že nemáš nikdy ničeho litovat, protože všechno, co jsi kdy udělala a jak ses chovala, to všechno se stalo proto, že jsi to v tu chvíli udělat chtěla. A tak si říkám, že i když dělám velice často tuhletu samou chybu, dělám ji proto, že prostě jinak by to pro mě nebylo přirozené. A to je jedna z věcí, které se opravdu držím. Nezrazovat sama sebe a chovat se tak, jak nejlíp dokážu...
Je to jen v tom ,že chceš vše ty ,tvé představy se vybarvý v pestrostí sebe sama.Ale vyzkoušej si jeho roli a uvidíš pak třeba se to přestane vracet...držím ti všechny pěsti ať krásně nespoutané je tvé štěstí ![]()
Nauč se milovat míň, budeš se pak míň trápit.
Víš, Renuško, já myslím, že v lásce žádné poučení ani neexistuje. Nejde milovat míň! Protože pokud milujeme, tak zároveň věříme tomu, že ten druhý je ten jediný a nepřipouštíme si tu možnost (a tak to má být), že by někdy nebyl. A protože je to ten jediný, chceme s ním sdílet všechno...
Pokud to ten druhý ale nechce sdílet s námi, tak to obnažení bolí. Pomáhá na to jen čas... a ten s sebou jistě přinese i to, že si to všechno prožiješ znovu. Příště ale s tím rozdílem, že to bude pohádkové a bude to mít šťastný konec! ![]()
[7]:ale kdepak..bolest a zklamání člověk zapomene, ty krásné vzpomínky zůstanou
..a jak jsou ve stáří příjemné![]()
![]()
Reni, píšu komentáře, mažu, těžko hledám slovíčka. Takže jen jednu větu. Nesnaž se změnit.