29. srpna 2010 v 18:52 | renuška
|
Přestože byl den a lampy tudíž nemusely zářit do tmavé noci, rozsvícenou lásku jsem nenašla. Pátrala jsem po ní, zvědavě nakukovala pod ozdobná světla a toužila po jejím pohlazení, ale našla jsem jen vyhaslé svíčky a prázdné kryty, které s city nemají nic společného. Pokud samy nejsou tichými společníky milencům, procházejícím se pod nimi bez vědomí, že jsou sledováni zářivým okem němých pozorovatelů zavěšených na stěnách domů.
Jen tahle jediná si stála na vysoké noze - snad aby měla širší okruh rozhledu. Takový světelný paparazzi, kterému neujde sebemenší pohyb v jeho blízkosti.
(foceno před zámkem v Jindřichově Hradci)
Tahle visela nad jednou z mnoha zámeckých laviček na nádvoří a stejně jako její věrné sestry s elegancí a trpělivostí sobě vlastní čekala, až se slunce odporoučí na další kus své cesty a dovolí svým moderním náhradníkům na pár hodin zastat svou důležitou funkci.
(zámek Jindřichův Hradec)
Tato lady opatrná, schovaná pod malovaným deštníkem, byla jistě svědkem nejednoho zamilovaného páru - já pod ní kráčela sama, ale v srdci jsem si s sebou svého milého také nesla ...
(nádvoří zámku Červená Lhota)
Jeden by řekl: "Obyčejná lampa", ale neměl by pravdu. Jak někdo může mluvit o všednosti, když tahle kráska společně se svou totožnou přítelkyní zdobí bránu jednoho z nejkrásnějších zámků v Čechách? S respektem shlíží na návštěvníky a lucernou se jim honí osudy všech lidí, kteří dosud prošli honosným vstupem vstříc bohaté historii.
(vstupní brána zámku Telč)
Nejzdobnější paže natažená do prostoru, nesoucí jednoduchý a téměř strohý kryt, poutá pozornost každého, kdo nečeká na vyzvání průvodce, ale sám zkouší nacházet prvky dávných dob v místech, na které není prvoplánově upozorňován.
(nádvoří zámku Telč)
Říká se, že pod lampou je největší tma. A já bláhová tam chtěla najít lásku! Tehdy se mi rozsvítilo - svou lásku si nesu ve svém srdci a k tomu, abych ji objevila, nepotřebuji žádnou z luceren, lustrů, lampiček ani baterek. Stačí mi cítit. Vnímat. MILOVAT.
Krásný a vnímavý obrázky, citlivý povídání k nim, a ten konec ... držím palce.