Nastřádáno do zásoby samoty
na několik let dopředu,
aby sis po kouscích uždiboval
a nechal ji odrážet ve svém pohledu
na tvůj svět. Na život. Na lásku.
Nedostatek zásob štěstí
na pár vteřin, minut, hodin, dní
hovoří za vše, za svěšené koutky rtů,
za prázdné očí jiskření
při myšlence na lásku. Na život. Na tvůj svět.
Máš tolik, kolik si dovolíš.
Jednoho málo, druhého přehnaně,
a na úkor štěstí se do sebe zavíráš
a působíš na mě ..... Strhaně?
Ve tvém světě. V životě. V lásce.
Nejsem kdoví jak dobrý matematik,
ale přece bych samotu stáhla níž.
A místo ní štěstí ti podala.
Když mi to ovšem dovolíš.
Pro lásku. Pro život. Pro tvůj svět.
Tvé srdíčko plave v nespoutané kráse citů