20. července 2010 v 12:08 | renuška
|
Podrobný seznam, jakási soupiska obsahu zavazadel mých ratolestí, byl startovním odpichem k seskupení oblečení, výtvarných pomůcek, obutí a jiných propriet potřebných k týdennímu pobytu na dětském táboře. Ano, kluci v neděli opustili své domácí hřiště a vydali se vstříc dobrodružství - do slova i do písmene - slibovaném již v samotném názvu tábora - "Za tajemstvím hradu Strádova". Podle propozic i následného osobního setkání s provozovatelem se zdá tato akce být tím pravým ořechovým, už jen pro výborně propracovaný program pro děti s prvky pátrání, hledání, dobývání, objevování pokladů, tajných stezek, logických úvah i poznávání skutečné historie. Samozřejmě závěrečné hodnocení získá na objektivitě až návratem Ondry a Honzy a jejich vzpomínek, ale předběžně si troufám tvrdit, že jsme vybrali dobře.
Nevím, nakolik jste vy - ostatní rodiče - důslední a pečliví, kolik dní dopředu kupičkujete do stohů trička, tepláky, ručníky a zdravotní potvrzení. Já, zcela netypicky, nechala veškeré přípravy na poslední chvíli, tudíž jsem nechtě musela s dětmi k lékaři - náhradníkovi, neboť naše pediatrička má zlomenou ruku a neordinuje. Navíc jsem až v den odjezdu zjistila, že nám chybí čtvrtky, že Ondrovi od loňska nehorázně vyrostla noha a nevejde se do svých starých holínek (v obou případech mě zachránila přítelkyně nejen na telefon - "tričková" paní Katka, které jsem za její ochotu a pomoc náramně vděčná). Dále pak během jedné jediné noci stihlo naše nové kotě Riki počůrat připravenou pláštěnku, tudíž poplach nabral tímto poznáním na intenzitě, aby pak Honzík s ledovým klidem došel do pokoje do svého baťůžku pro náhradní.
Po loňské zkušenosti jsem už dětem nenapsala bodový seznam věcí, které si s sebou berou, neboť mi bylo starším Ondráškem sděleno, že když onehdy viděl mé písmo, přičemž byl od nás odloučen pouhé dva dny, začalo se mu stýskat a MÁLEM i brečel. Nerada bych ho citovému strádání znovu podrobovala, takže budu spoléhat na jejich "stoprocentní pozornost", kterou mi při balení zavazadel věnovali. Výhodou jim je fakt, že tentokráte odjeli jen na sedm dní, čemuž odpovídá i množství čistého prádla. Tak snad ...
Nepopírám, je docela fajn užívat si naprostého ticha v bytě, nemuset řešit jídlo, péči a v podstatě myslet jen na svůj čas a svůj život, ale přece se na ty své rarachy těším - na jejich nadšení, vyprávění, dojmy, zážitky, trofeje, kritiky, hodnocení, nové kamarády ... Mám je moc ráda, ale to vy už víte :-).
Zde pro zájemce odkaz na webové stránky CK pořádající tématicky zaměřené tábory: www.ckmacek.cz
kdyby v tom názvu bylo krátké A - tedy Stradov a kluci měli namířeno na jich naší vlasti - tak se možná i leknu, neb tak se jmenuje moje bydliště
ale kde by tady byl tábor netuším :)) jsme prakticky na samotě u lesa - ale někde v lese je tu prý tvrz šlechtické rodiny, ze které pocházela legendární hraběnka Stradová, která spí na nebesích v nejmenované pohádce
ale nikdo z nás ji nikdy nenašel - záhada 