... jako by říkal Otakárek fenyklový, kterého jsem dnes objevila u tchýně ve skalce. V prvních momentech jsem si myslela, že se jedná o nejapný žert, jakousi vydařenou atrapu skutečného motýla, ale když jsem při podrobnějším okukování neobjevila žádný drát zapíchnutý v zemi, vzala jsem nohy na ramena a chvátala pro aparát foto, abych tu krásu přírody zachytila objektivem.
Fascinovaně jsem pozorovala již nepatrně znervoznělého fešáka, jak se nemotorně snaží udržet na tenkých stoncích zeleně a postupně odmítá pózovat. Přesto jsem se s technikou přibližovala stále blíž a blíž, až téměř na dotek.
Z neobvyklého setkání vznikla tato série snímánků:





Krásné fotky..otakárci už se dneska moc nevidí...