Písně budovatelské na tři sloky
4. června 2010 v 19:41 | renuška | Přišla MúzaS veškerou snahou, ale
obávám se,
že buduji na špatných místech,
dloubu ve špatném
mase
a čekám na steaky,
však místo nich
po guláši
z talíře se mi trochu
práší.
Už asi blázním,
v břichu mi
kručí,
kéž bys mě vzal zase
hluboko k sobě
do náručí
a ze střídky z čerstvého
bochníku
chleba
uplácal kostičku na hraní
třeba.
Jedno chci, ale
druhým klín
vytloukám,
Člověče, nezlob se! pro dva
už docela dlouho
prohrávám.
V domečku čekám
na kus čerstvé
flákoty,
která by chutnala jako ty.
Jako ty.
Komentáře
Je v tom hlad... a je tom touha...
Kéž bys, Reni, jednou našla, co hledáš! ![]()
Renuško, přesně jak to napsala Lenka. Taky ti přeju, abys našla to, co hledáš.
ale kuš..vytloukat klín?..na klín se musí jemně, pomaloučku, polehoučku..pokud tedy nejsi na sado-maso![]()
Smutný, co dodat? Nebo že bych to špatně pochopila? Víš přece, že se mě to stává.