Účtováno o duši

12. dubna 2010 v 21:04 | renuška |  Jak to vidím ...
Studovala jsem sice zemědělskou školu, ale zaměřenou na ekonomiku a účetnictví. Právě druhý jmenovaný předmět mě moc bavil, zvláště pak proto, že každý výsledek musel končit rovnítkem mezi stranami "Má dáti" a "Dal". Jakýkoliv rozdíl mezi náklady a výnosy byl evidován na konkrétním účtu oznamujícím podle znamínka buď zisk nebo ztrátu, přičemž součty aktiv a pasiv na rozvaze měly v závěrečné uzávěrce totožnou sumu. V pár slovech shrnutá podstata účtařiny, která tímto způsobem funguje v hospodaření od nepaměti až do současnosti. Co bych dala za to, kdyby se stejně přistupovalo i k lidské duši a k nakládání s city?
Je to až směšně jednoduché, když se nad tím člověk zamyslí. Není přece nic snazšího odpovídat na lásku láskou, oplatit pousmáním úsměv přijatý, pohladit a vědět, že se nám ten milý dotek ruky vzápětí vrátí a my budeme vnímat stejné pocity jako protějšek. Ideální představa, kdy jsme si jisti tím, že za naši vzpomínku na blízkou osobu se i my ocitáme v jeho (její) mysli. Výdaje citů rovnaly by se příjmům, srdcová investice do lásky by pro obě strany byla stejně velká, účty zisků a ztrát by měly volné kolonky a pro nevyužití by časem zmizely z účetní osnovy. Nač takové zbytečné položky, když do nich není co zapisovat?
Jak naivní představa absolventky ekonomky! Co je mi platné, že jsem si shodou okolností toto téma vylosovala při maturitě a obhájila ho na suverénní jedničku? Teorii jsem vždy dokázala zvládat lépe než praxi, kde se to různými zádrhely a nečekanými komplikacemi jen hemžilo. Jenže na rozdíl od hmotného investičního majetku, zvířat a zboží jsou láska a emoce s ní spojené těžko změřitelné, nelze je vážit ani počítat na hektary, litry či kila. Artikl hodný nové měrné jednotky, jež dosud nebyla pojmenována, je hodně luxusním vývozním zbožím a jen ti nejopatrnější s ním dokáží nakládat nejlépe. Příručky ani návody neexistují, rady slouží jen k orientaci a předběžnému rozpočtu, který nezaručí vůbec nic.
Když jsme se ve škole s látkou trápili, kantor nám na konkrétním příkladu předvedl, jak celý ten proces souvztažnosti funguje. Tak např.:

  • Lojza řekl Fanynce, že jí dá tři pusy. Fanynka se styděla a řekla, že dá Lojzovi za tři pusy jen jednu. Kdo na tom byl bit? Lojza! Ve výdejích se mu objevilo číslo 3, v příjmech č. 1, tudíž rozdíl 2 pusy znamená nemilou ztrátu, kterou si Lojza dle svého uvážení vybere časem na Fanynce nebo na jiné slečně, která se nebude tak zdráhat.
  • Kdyby Fanka nedělala s líbačkou ciráty, tak mohli mít oba po třech hubáncích a byl by svatý klid.
  • Kdyby Fanka byla holka rázná, lípne Lojzovi pus rovnou pět, přičemž Lojza by se nedal zahanbit a navzájem by si je vraceli až ... do rána ... třeba. Pak už by počty byly náročnější, neb hlavičky stran "Má dáti" a "Dal" rozrostly by se o doteky, orgasmy, poslané smsky a vypité lahve vína, později páry bot, útraty v hospodách a kosmetické přípravky.
  • Příliš humoru, ale v reálu běžný stav.
Daleko, daleko víc se trápím tím, že naše duše, náš soukromý účet není neomezený, má své dno, ke kterému se ti rozdavačnější a nadějeplnější blíží rychleji než ti lehkovážnější (či rezervovanější, rozumější?). Dávají, těší, doufají, milují, cítí, myslí, čekají, píší, líbají, pláčí ... pro lásku. Schůdek po schůdku sestupují níž a níž, aniž by je nadnášela lehkost a radost z darovaného, ale i z přijatého. Čím jsou hlouběji, tím víc jim to samotným ubližuje, tím víc se zaobírají neustálým zmenšováním duševních zásob a obávají se krachu. Exekuce. Žluté pásky, která jim zabrání vystoupat zase zpátky nahoru a pokusit se postupně nastřádat do vlastních spíží alespoň část věnovaných citů. A to vše jen proto, že čistota jejich přání a srdce na dlani nebyly opětovány, nemířily k férovým protějškům, kteří jsou na rozdíl od trpícího a prázdného člověka plni energie nejen své, ale i té, kterou přijali a sprostě odmítli vrátit.
To mi vadí asi nejvíc. Zkrátka; když miluji a dávám tomu, který ... kterému nestojím ani za to, aby mi pomohl přestat se vyčerpávat a na rovinu říct, jak se věci mají. I kdybych měla v závěru vztahu (jakéhokoliv - partnerského i přátelského) skončit se ztrátou, není přece nikde dáno, že se její cifra musí vyšplhat na nevyslovitelnou částku. Když už je předem jasné, že místo dvou duší pracuje naplno jen jedna, pak není většího vysvobození, než účtovat na rovinu. Mínusy se totiž strašně špatně mažou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dobrotka007 dobrotka007 | Web | 13. dubna 2010 v 8:50 | Reagovat

No pomerne casto, intenzivny trening:-P

2 dobrotka007 dobrotka007 | Web | 13. dubna 2010 v 10:16 | Reagovat

Preto si myslim, ze usmev je to najmenej, co mozes dat, a dokaze najviac potesit:-)

3 Vendea Vendea | Web | 13. dubna 2010 v 18:04 | Reagovat

Reni - účetnictví je můj denní chleba - mám na to dvě školy a jako cvok dělám třetí - i má mysl občas dumá nad tím, proč v životě nefungují stejné zákonitosti jako v účetnictví, v ekonomice, v daních, ve všech těch teoriích, které nám cpou do hlavy a které ovšem v reálném životě neplatí :-x nebylo by to vše lepší? co kdo dá, to také dostane - po vzoru Má Dáti/Dal - ovšem to je Utopie 8-O asi budu dál patřit k těm, kteří víc dají než dostanou na vlastní úkor.....

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 13. dubna 2010 v 21:18 | Reagovat

Kamarád říkával:
"Má dáti - dal; nechce dáti - musí"

5 Jana Jana | Web | 13. dubna 2010 v 21:40 | Reagovat

Taky jsem v mínusu.

6 Lenka, slečna účetní :))) Lenka, slečna účetní :))) | Web | 13. dubna 2010 v 21:50 | Reagovat

Možná nám jsou principy hospodaření známé, však kterému podnikateli by nebyly. Přesto i podnikatelé se občas dostávají do ztrát, to když náklady převýší výnosy, výdaje převýší příjmy...
Tedy jsme asi špatné podnikatelky! Vede mě to k závěru jedinému, a to že je třeba zabývat se nějakými úspornými opatřeními. A nebo se poohlédnout po jiných trzích! ;-)
Takový je princip. Ale jde to? Nejde to! :-D

7 tiana tiana | Web | 16. dubna 2010 v 16:26 | Reagovat

Účtovanie cez dušu je vždy zaujímavé, To tvoje ma zaujalo a v mnohom oslovilo. Ďakujem za vloženie a pekný zážitok pri čítaní.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama