Rezervy

4. března 2010 v 18:51 | renuška |  Přišla Múza
... předposlední povídka z minisérie příběhů ...
Ačkoliv nedosahuju kvalit současnýho průkopníka volných vztahů, pana Johna, musím říct, že jeho filozofie (mimo plození dětí na různých "ložiskách") se mi líbí. Férová hra s jasně danejma pravidlama, který umožňujou páru žít spolu, ale i bez sebe. V podstatě tenhle systém sem se snažil celou dobu, co sem s Andreou (sorry, ale fakt se mi ty roky nechtěj počítat, přece od toho sou ženský, ne? Aby hlídaly všelijaký ty jubilea a datumy, na to si potrpěj a je fakt, že sou dost háklivý, když týpek zapomene. Toho nadělaj ... ), nějakým šikovným způsobem prosadit, ale jí se to nijak zvlášť nelíbilo. Jako lhal bych, kdybych řek, že je Ajka pitomá. Je to dobrá baba, hezká, chytrá, šikovná, fajn máma a kamarádka. Ale už od samýho začátku bylo jasný, že ona přístupu volnosti moc šanci nedá a taky se mi to potvrdilo.
Zamilovali sme se do sebe celkem rychle, já s tímhle nikdy neměl u druhýho pohlaví problém. Daleko horší to bylo se stálostí, tý sem se bál. Nechoďte na mě s monogamijej, povídal sem chvástavě každýmu na potkání a když pak Andrejka navrhla, že spolu budem bydlet dohromady v jednom bejváku, myslel sem, že mě vomejou. Ale na druhou stranu, roky mě přibejvaly, mamča už dávno měla na starosti tátu a svůj klid a já jim nemínil oxidovat v baráku dýl, než bylo záhodno. Péči sem potřeboval. Čistej pelech, teplý vobědy o víkendech, jistej zásun a taky solidní reprezentaci ve společnosti, protože pracuju jako manažer jedný zahraniční firmy - jméno nepíšu, skrytá reklama :-) :-) :-) - a sem tam je nutný vyrazit na raut nebo něco podobnýho v doprovodu dámy, nejlépe pak životní partnerky. A tou Andrea bezesporu je. Je ale fakt, že co máme Barču, tak toho času pro moje potřeby tolik nemá, takže ...
... divte se, že sem po několika malejch úletech využil šance jako hrom, když sem onehdá čekal před finančákem na Áju a najednou se k mýmu autu hrne sexbomba se silikonama a absolutně prvotřídní prdelkou, s nohama až na zem :-D a prostě kost, vole! Na ňáký vzkazy sem neměl náladu, byl docela blbej den, ale slečinka mi ho celkem rychle dokázala srovnat. Má drahá Kerolajn. Pár rande a byla moje. Si doteď myslí, že mě sbalila ona, ale kdybych nechtěl, tak má smůlu, panenka. Fakt je, že daleko častějc teď se mnou na firemní večírky a podobný společenský akce chodí ona, ale musíme si dávat pořádnýho bacha, aby se to neprofláklo. Vím, že Andrea by asi tohle nerozdejchala. Ať je to jak chce, máme se furt rádi, Barunka nás drží pospolu a já bych - i když asi nejsem úplně echt táta - to, že bych zůstal bez ní, nerozdejchal.
Vždycky sem si přál, aby moje dítě bylo nadšeným akvaristou - dědí se to v naší rodině už od pradědy, a co bylo tehdy za rybičky? No nic, přece. Jen kapři v rosolu - hahaha. Praděda i děda byli rybáři, vážení, ale takovým nebylo nikde v kraji rovno. Ty úlovky, co nosili domů ...! Pak to zlomil táta a začal místo velkejch plesat nad malejma. První akvárko mi koupili k šestejm narozkám, než sem šel do školy. Teda, já si tohle moc nepamatuju, ale mamka říkala. A maj pár mizernejch fotek, na kterejch je z toho mýho výrazu jasný, jak se věci maj. Teď konečně, když mám dobrej příjem, se mi povedlo do svý pracovny nainstalovat megaakvárium přes celou jednu stěnu a je to hodně, hodně vychytaný. Jednomu dělá dobře pohled do plamenů v krbu, já se kochám pohledem na rybky ... a když se před nima nakroucí Keri, tak to nemá chybu.
Je teda fakt, že sem si Karolínu pozval k sobě jen párkrát - jak říkám, lidi maj voči všude a já nestojím o malér. I tak sem měl půlky stažený a sex stál za prd. Ale teď se mi rýsuje krásnej víkend na horský chatě, jasně že s ní, a tam si soukromí vychutnáme. Ze předu, ze zadu, z boku, ráno, v poledne, večer. Jakkoliv, kdekoliv ... a to mám pro ni překvápko. Stavil sem se v sexshopu a koupil sem nějaký pěkný filmíky a takový prasácký prádýlko. To bude ...! Andrea je v těchle věcech poněkud přízemní a i se vší mou něhou, jakou sem v sobě kdy dokázal najít, u ní vede klasika a žádný odbočky do neznámej tajů. Houby vzrušení. Ale jo, mám ji rád i tak. Karolína je proti ní hloupá pipka a já si fakt neumím představit, že bych s ní měl žít nějak vážnějc. Jo, koupím ji sem tam nějakej dáreček, milenky se musej vydržovat, ale ať nepočítá, že si mě k sobě nějak přiváže. Samo že ale nesmí takhle uvažovat ona. Ji si můžu dopřávat jen já, žádnej jinej šamstr, to už jsem jí párkrát dal najevo. V posilce jich je víc než dost a Kerolajn je z nich vždycky tak vodvařená, že pak akorát běsním a nemám na nic náladu.
Někdy si přemejšlím, co vlastně chci. Jestli bych dokázal bejt věrnej jak pes, bez chutí na cizí ženský. Jak dlouho by mě ten půst vydržel? Měsíc, rok, deset let? Co já vim? Je to tak, jak to je - co mám, to nevyhledávám, co nemám, to chci. Je mi jasný, že po světě chodí milióny nádhernej ženskejch a není v mejch silách je ochutnat všechny. Je mi taky dost roků na to, abych pochopil, že jednou budu k sobě potřebovat pečovatelku a všechnu její lásku, za kterou bude pochopitelně ona chtít zas něco ode mě. Cejtim se pořád mladej, ale když kouknu do občanky, tak začínám váhat, jestli ta doba na zklidnění hormonů už nepřišla. Protestuju proti ní, jak se dá, ale čas nezastavim. A tak si řikám, že dokud se Andrea nedozví, že není jediná, kterou obšťastňuju, nechám to jet tak, jak to je. Zkusím si ty její smutný voči, co si nosí z práce domů, spojovat dál se starostma v zaměstnání a nebudu se přiklánět k pravděpodobnější verzi, že prostě se mnou není šťastná. Nechci na tyhle věci myslet, protože bych z nich vyšel jako pěknej parchant a hajzl. A že takovejch je.

Sakra, zvoní mi mobil - volá Tereza. Jo, Terezu neznáte. To je jen taková krátká story z obchoďáku - prodává boty. Fešná dvacítka, co se nechala obalamutit jedním šarmantním manažerem a slouží mu jako poměrně kvalitní náhrada za A. a K. už dobrý tři měsíce. No nic, jdu se jí věnovat, abych o ni nepřišel - rezervy se musej hlídat!

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Peťka;) Peťka;) | Web | 4. března 2010 v 19:24 | Reagovat

parchanti jedni... všichni stejní... :D ne, vystihla jsi to vážně parádně... krásně se ti tahle pokračovačka rozjela. škoda, že bude brzy konec.

2 dobrotka007 dobrotka007 | Web | 5. března 2010 v 9:37 | Reagovat

A teraz by ma zaujimalo ako to vidi andrea?

3 Nessie Nessie | Web | 5. března 2010 v 11:16 | Reagovat

Renuš, píšeš moc rychle a moc často, nestíhám to všechno číst! Mám už asi 10 článků v restech a ony pořád přibývají!!!  8-O

4 mojda mojda | Web | 5. března 2010 v 14:27 | Reagovat

krásně se ti to rozjíždííí ;-)

5 Lenka Lenka | Web | 5. března 2010 v 17:38 | Reagovat

Reni, ty normálně vidíš i do chlapů! :-D
Paráda!

6 Eva Lenská Eva Lenská | 5. března 2010 v 18:44 | Reagovat

Reni, paráda, tenhle styl psaní se mi moc líbí.
Máš ty chlapy pěkně prokouknutý :D
Přeju krásný večer  :-)

7 Marie Marie | 6. března 2010 v 9:01 | Reagovat

Moc hezky napsaný,tak jakoby ze života že?Už se těšim na další.Papa

8 vera01 vera01 | Web | 6. března 2010 v 20:56 | Reagovat

já se poslední dobou začínám tady orientovat:)) dobře já:) je to moc hezky napsaný a až nepříjemně moc to vystihuje realitu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama