Včera bylo "emdéžet", což jsem pánům kolegům samozřejmě neopoměla připomenout. Vykoledovala jsem si hubánka a vinšování od "taťky" (otec Jarouše) se slovy, že si to přece zasloužím a později mi ještě z auta přinesl tři zelené mentolky - rozuměj bonbony s náplní, která se při docucávání nalípne na zuby a vůbec z nich nejde dolů, nikoliv cigarety!!!. U obdarování nechyběl Jára, který se k žádnému zbytečnému fyzickému kontaktu se mnou neměl, ačkoliv byl vlastním otcem nabádán a současně poučován, že Mezinárodní den žen není svátek socialistický, nýbrž světový a dávno starý, který na rozdíl od toho kreténa z Ameriky (Valentýn) uznává. Paličatost a obava z případné kopřivky, neb by mě musel políbiti a on toto nečiní nijak zvlášť rád, přivedly jej ke spásné myšlence, kterou se rozhodl okamžitě zrealizovat. Prohlásil, že mi dá kytku. Natáhl se po papírku a jal se malovati další ze svých pozoruhodných náčrtů pro renušku.
Musím uznat, že na chlapa, který se celé dny hrabe v motorech, nakládá oleje, maximálně staví dům, je obrázek překvapivě líbezný a něžný. S opatrností ho přikládám k jeho dvěma kamarádům, kteří jsou tady a tady.
A zde již předmět doličný:


... a detail :-) ...
to vypadá jak příšera na stonku...
dobrý... :)