Jak jsme se zapsali

10. února 2010 v 19:14 | renuška |  Jak to vidím ...
Na dnešní den byl již delší čas dopředu avízovaný hodně důležitý bod v životě mladšího Honzíka; nastala doba vhodná k zápisu do základní školy. Jak hlavní aktér sám poznamenal dopoledne při návštěvě kadeřnice, čeká ho ta nejhlavnější fáze v jeho dosavadním životě. To byl ještě veselý a hravý - než ho paní odbornice vzala pod svá křídla a trochu mu upravila jeho dlouhé neposedné a beztvaré kadeře. Postupně mu na humoru ubývalo, až jsem zpozorovala, že místo úsměvu mu tvář začíná podezřele krabicovatět, brada se smrskávala a cukala souběžně s nosem a za malý moment už typické houkání prozradilo Honzovo duševní rozpoložení. Plakal kvůli ztraceným vlasům a dobrých patnáct minut byl na mě i na holičku řádně naštvaný.
Ještě, že dětem jejich uražení nevydrží tak dlouho, protože odjíždět s ním směr vzdělávací ústav ve stavu "bublina" a při tom absolvovat předváděčku kantorům ... nevím, nevím, jak by Jenda zapůsobil. Ve škole, která se stala startovním můstkem nejen staršímu Ondrovi, ale také mně a manželovi, jsem se setkala s mnoha známými učiteli, kteří obdivovali moji krásnou holčičku. Honzík je naštěstí na podobné reakce zvyklý, takže je ve většině případů přešel bez mrknutí oka, maximálně zlehka poznamenal, že ON JE TEDA KLUK! Načež ho čekalo několik bojových úkolů plněných pod dozory odborníků, které bravurně zvládl a navíc mě samotnou překvapil, jak ovládá čísla od jedné do deseti.
Ke konci jsme se náramně nasmáli jedné příhodě, kdy Honza měl dokreslit do číselné řady počet chybějících teček, jak je tomu na hrací kostce. Znázorněny byly střídavě zaplněné a prázdné čtverce, tedy "jedna" byla, "dvě" chyběla. Učitel se dočkal správné ústně podané odpovědi a Honza měl za úkol nevyznačené numero domalovat. Nejprve napsal dvojku - OK, Jane, ale raději puntíky - v tu chvíli jsme slyšeli jen ťukání tužky do papíru; OK, Jane, spíš ty kolečka - a náhle se začaly rodit opravdu malá pidikolečka, ale ne dvě, bylo jich mnoho a mě polila vlna obávaného studu, než mi došlo, že se Honzík rozhodl vytečkovat číslo 2. Takhle to možná tak nevyzní, ale v ten moment, kdy jsme já ani kantor nevěděli, co z pod ruky umělce vyroste, nás výsledek opravdu hodně pobavil.
V mezičase malé absolventy zápisu i ostatní kolemstojící potěšili žáci třetí třídy milou pohádkou o zvířátkách - zde bych si s dovolením přihřála kašičku, neb jednu z hlavních rolí vytvořil můj zmiňovaný starší synek Ondra. Hrál kohouta, na kterého jsem dva dny předem tvořila masku s instrukcemi: "Mami, na hlavu to máme pučený ze školky, jenom něco vymysli na zbytek." A já tedy vymýšlela, původně šila, nakonec lepila tavnou pistolí a vyšlo z toho to, co vyšlo. Po generálce se Ondrášek doma nadšeně pochlubil, že jeho kostým měl velký úspěch a je ze všech nejhezčí, což mě za jedno potěšilo a za druhé se mi částečně dostalo odměny za ty nervy, které mnou více jak dvě hodiny vibrovaly - to, když jsem na převleku pracovala.

O výsledku zápisu, tedy - PŘIJAT - jsem nepochybovala. Honza mě totiž den předem ujistil o své zralosti, když ráno při tradičním startování zmrzlé Fabie a mých modlitbách a slovech: "Jestli nenastartujeme, tak teda ... " s naprostou suverénností a jistotou prohlásil:
" ... to budeme v prdeli."

Závěrem ještě minimum snímánků z dnešního historicky důležitého dne:
O doprovod se malým předškolákům starali starší studenti - tady plnili například bojový úkol chůze po lavičce a zpět s akrobatickým prvkem - holubičkou.
Soustředěně a s přehledem zvládl Hanýsek každý písmenkový a číselný úkol a já byla pyšná a vděčná školce, že ho tak dobře připravili. Kupodivu se nám podařilo jakýmsi zázrakem vypilovat hlásku "R" a částečně i "Ř", protože ještě donedávna jsme si mohli o kvalitní výslovnosti šestiletého synka nechat jen zdát.
Kohout Ondra - v ruce drží kosu, pomocí které vyhnal ze zajícova domečku mrchu lišku. Je to borec, protože medvěd ani vlk si s ní neporadili - mejdla! :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 10. února 2010 v 19:26 | Reagovat

Teď ještě, aby se mu v té škole líbilo! A aby zůstal nadále stejně svůj! Tečkovaná dvojka se Hanýskovi fakt povedla! :-D

2 Lucka Lucka | Web | 10. února 2010 v 19:41 | Reagovat

Joooo! Tečkovaná dvojka nemá chybu!!! :-D Honzíka jsem zase připravovala, že bude možní u zápisu zpívat písničku. Když jsme přišli, na chodbě seděla paní učitelka s kytarou a s několika staršími žáky a povídali si. Honzík k nim došel a říká: Já jdu zazpívat tu písničku! Koukali divně, ale pak zahráli Skákal pes a Honzík jim to spokojeně odspíval!  :-D

3 Laluš Laluš | 10. února 2010 v 21:33 | Reagovat

Kluci moji zlatí, oba dva, má to všechno jednu chybu - HROZNĚ TO UTÍKÁ. Nebude to dlouho trvat a Ondra si půjde pro závěrečné vysvědčení a Honzík bude ostřílený mazák. Teď se to nezdá, ale věř starý mámě, že to tak nakonec dopadne ;-)

4 Laluš Laluš | 10. února 2010 v 21:34 | Reagovat

Jo s skvělí jsou oba samozřejmě po tobě. Jsem zapoměla dodat. :-x

5 mstajer mstajer | Web | 10. února 2010 v 22:34 | Reagovat

To je hezké s těma kolečkama a opravdu jsem se tomu zasmála. Člověk nikdy neví, co se v těch malých hlavičkách vyvrbí za moudrost!
A maska kouhouta se Ti opravdu povedla! ;-)

6 Hospodynka Hospodynka | Web | 11. února 2010 v 7:48 | Reagovat

Podle fotek - fakt pěkná holčička :D

7 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 11. února 2010 v 16:40 | Reagovat

v Miletíně byl taky nedávno zápis... ted těm dětem závidím... když jsem šla já, tak jsem měla poznat barvu a tvar a během pěti minut jsem byla pryč... to ted to je uplně jiny.... :)

8 Radka Radka | Web | 11. února 2010 v 20:03 | Reagovat

Tak takhle dobře jsem se dlouho u čtení blogu nezasmála:-D Renuš, Honzík je super kluk:-D A fešák, stejně jako Ondra:-) Ale ta tečkovaná dvojka mě fakt dostala na kolena:-D :-D :-D

9 Vendea Vendea | Web | 12. února 2010 v 9:43 | Reagovat

Reni - koukám,že máš nejen šikovné, ale i chytré synky :)přeji, aby Vám dělali radost i nadále - je to něco krásného a moc ráda o tom čtu - pomáhá mi to zapomenout na melu u mě :)) píšeš moc krásně

10 Werri Werri | Web | 13. února 2010 v 22:21 | Reagovat

Jo, jo to je veliká událost. Den D. Kluci jsou super. krásné fotečky a úžasný kohoutek :D .

11 dobrotka007 dobrotka007 | Web | 16. února 2010 v 15:35 | Reagovat

Vobec nepochybujem, ze talent maju po tvorivej mamicke:-)

12 Nessie Nessie | Web | 18. února 2010 v 23:17 | Reagovat

Ale hezkou holčičku to máte :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama