14. února 2010 v 18:59 | renuška
|
ABBA: "You can dance, you can jive
having the time of your life.
Oh, see that girl, watch that scene,
Diggin' the dancing queen. "
(Můžeš tančit v rytmu jivu
a výborně se bavit
Podívejte na tu dívku,
sledujte tu scénu -
pohleďte na tančící královnu!)
Tančící jsem byla a královna přinejmenším taky, jen se to veřejně nevědělo, neb žádná nebyla oficiálně zvolena. Takže jsem se vybrala a odekorovala sama, což mi nečinilo nejmenší potíže. Stejně jako fakt, že mi úderem půlnoci začaly překážet lodičky a zbytek večera jsem proběhala a protančila bosa a za odměnu si domů odnesla centimetrovou třísku v pravém chodidle, kterou jsem zpozorovala až po tolik potřebném spánkovém odpočinku.
Na jeden ze dvou letošních plesů jsem si nechala ušít přenádherné černé princeznovské šatičky, kdy už jen ty mi dokázaly tak báječně zvednout náladu a dopřály mi dostatek sebevědomí současně s pocitem, že jsem skvostná :-). Společně s manželem a ještě vám známou "tričkovou" Katkou a jejím mužem vyrazili jsme do velkého krajského města na ples Integrované záchranné služby. Pány ve stejnokrojích se to zde hemžilo - od hasičů přes policisty, různého věku, ale veskrze velice sympatického vzhledu. Mnozí z nich se přišli pobavit, ale část jich zde byla z důvodu okouzlit přítomné svým hudebním talentem, neb byli součástí velkého vojenského orchestru. A že hráli! V mezičasech se bylo možno nechat podmanit místní cimbálovkou, jejíž poctivě rostlí houslista a basák byli velmi sympatičtí a energičtí pánové, kteří společně s ostatními členy malé kapely dokázali strhnout k poslechu i decentnímu pohupování snad i naprosté mračouny. V malém sále probíhal celý večer koncert revivalové kapely, která se střídala s DJ-em a ani zde to nebylo k zahození.
O kulturní vložku se postarali jednak profesionálové v oboru standartních tanců, dále pak netradiční spolek mladých lidí věnujících se tanečně-bojovému umění Capoera (nejsem si jista, zda je to správně napsáno). Nadchl mě tým postarších pánů - mužoretů, jimž by jejich elán mohl závidět kdejaký náctiletý - deštníky létaly vzduchem, bílí motýlci se vyjímali na černých tričkách a jiskry v jejich očích prýštily všemi směry. Absolutní špičkou večera byl pro mě černočerný černoch v bílém obleku, který se svou exotickou partnerkou předváděl brazilské a argentinské vášnivé tance a v závěru společně s další kolegyní pobavili a hlavně fascinovali ukázkou tradičního kranevalového reje z Ria De Janeira. Pevné natřásající se prdelky, všude samá třpytka, velké péřové čelenky a jakási křídla v jasných pastelových barvách ... no úžasné. Jako třešinka na dortu se pak představil světově uznávaný imitátor Michaela Jacksona a jeho moonwalku. Patnáct minut bezkonkurenčních pohybových kreací a skvělá image mi dovolily aspoň pro tu dobu zapomenout na to, že mistr už není mezi živými. Show se vším všudy, včetně klasické bílé rukavice, krátkých nohavic a ruky v rozkroku. Naprostá dokonalost.
Když ještě zmíním pult s míchanými nápoji, výběr mezi kuřecím řízkem a kuřecím soté se žampiony nebo sklenku šampaňského na uvítanou ... Co chtít víc? Báječně protančený večer ve společnosti skvělých přátel, nálada a radost z pohybu, z hudby, ze smíchu, která se stupňovala tím víc, čím víc zakaboněných lidí jsem kolem sebe viděla procházet. Pryč se strohostí, parket patřil nám (i přes nechtěný úraz, kdy manžel na poslední chvíli chtěl vzdát mou druhou otočku, ale já jsem o jeho úmyslech nevěděla a prudce mu rukou vrazila do úst - následkem toho má muž nyní prokousnutý jazyk, který si včera dobrých pár minut koupal v krvi a ránu pak zkoušel vydesinfikovat slivovicí se slovy: "Au, au, to to štípe!"), ruce nahoru, výkop sem, výkop tam a ingnorace sucharských pohledů naším směrem. Sobotní večer stál za to a pokud dobře počítám, je to už třetí týden v pořadí, kdy se mi víkend takhle prima vydařil. Víc takových - mně i vám.
Reni, tak ať to není jen do třetice a pokračuje tahle parádní víkendová šňůra dál! Z toho článku je to cítit, jak sis to užila a to je prima!
Osobně vůbec nejsem plesová, vlastně jsem ani do tanečních nechodila, takže jsem absolvovala pár maturitních plesů s úplným minimem tanečků a tím to asi skončilo. Možná nevím, o co přicházím, ale když to nevím, tak mi to snad ani nechybí!
Renuško, a šaty chválím! Moc Ti to v nich sluší! ;)