Dva vagony uhlí,
aby poslové špatných zpráv
nasedli do rychlíku,
opilí po rohlíku
odtáhli navždy do dálav.
... odkud už není návratu;
... odkud už není návratu;
papejte - za mámu, za tátu ...
Tisíce falešných klíčů,
aby zámky od komnat třináctých
zavřely silou vůle,
lásku, co byla úlet,
pověsím na věšák na dveřích.
... jako župan, co po každé koupeli
do svého měkka mě obalí ...
Jednu obyčejnou pusu,
ve které nic víc nehledej,
než že ta láska z věšáku
jak v souboji pěšáků
neslyší povel: "Teď nelíbej!"
... a na poli kostkatém figurka bílá
černá ústa něžně políbila ...
ale co s paklíčem?
ten svrbí v dlani jak žahnutí od kopřiff.