Naše Minky

14. ledna 2010 v 19:38 | renuška |  Jak to vidím ...
Jsem z "kočkové" rodiny, i když do opravdové kočičí mámy mám hodně daleko. Navíc tuhle důležitou roli naprosto svědomitě a zodpovědně plní sestřička Janinka a já nikdy v životě nedocílím ve znalostech a péči o micinky takových kvalit, jako ona. I tak mám ale tyhle chlupaté společníky moc ráda a v podstatě od malička se nějaké to umňoukané zvířátko kolem mě pohybovalo. Proto je celkem jasné, že i v současnosti dotváří naši rodinu mimo vlčačky Tary ještě čtyřletá kočička Mína.
Většinou jí říkáme Minky, někdy i TinkyLinkykdejeMinky, Miný, Minýsek, v hodně vypjatých situacích je možné zaslechnout i ostřejší "zasraná kočka" nebo "mrcha". Ale to jen výjimečně; třeba když si zcela drze a bezostyšně vyskočí na kuchyňskou linku, aby vypátrala a sežrala případné zapomenuté lahůdky.
Mína k nám byla nastěhována těsně před tím, než jsme se my - lidská osádka - natrvalo zabydleli v nově postaveném domečku. Tehdy nám ji svým způsobem vnutila tchýně, které jí bylo líto, neboť ji denně vídala sedávat na okně hospodářského stavení místních velkých podnikatelů, kteří na ni neměli vůbec čas. A nejspíš se Míně nedostalo ani lásky. Pravda - byla vykastrovaná a zvyklá chodit na záchod, což je určitě velká výhoda proti malému kotěti, které se musí všemu učit. Ale to je tak asi vše, co jí její původní páničci byli ochotni věnovat.
Ze začátku jsem si k Minky neuměla najít cestu, hlavně pro to, že jsem si ji nemohla vybrat srdcem, ale prostě jsem ji musela přijmout a basta fidli. Dobrý půl rok jsem ji opravdu neměla ráda a bylo hodně složité chovat se k ní přinejmenším neutrálně, abych svým dětem nezkazila lidský pohled na zvířátka. Během těch více jak tří let, co ji máme, se z nás staly kamarádky, které se spolu mazlí hlavně po ránu, kdy zbytek rodiny ještě spí a já už běhám po bytě, resp. koupelně a chystám se na nový den. Rituálem bývá moment, kdy si čistím zuby - tehdy usedám na zakrytý záchod, Minky mi skočí na klín a nechá se po celou dobu drbat na hlavě. Tu natáčí podle libosti a je na ní vidět, jak moc si muckání užívá. Nebrání se ani masáži nad ocasem, tehdy se prohne, všechnu sílu směřuje podél páteře ke kořeni ohůnku a celá šťastná drží, dokud ji lehce nespustím z klínu na zem.
Pak se vidíme až při návratu domů, kdy je připravena u venkovních dveří a čeká na záchrance, který jí odemkne a vpustí do domu. První její kroky vedou k lednici, kde má schované masíčko a moc dobře ví, že čím víc bude mňoukat a naříkat, tím dřív jí obsloužíme. S plným bříškem se vydá buď k dětem do pokoje, kde přebývá nejraději (podle rámusu), nebo si zaleze jinam - zkrátka jde za klidem a odpočinkem. Naivně jsme mysleli, že pořízením kočičího pelíšku vyřešíme jednou pro vždy její starost, kde složit hlavu. Kdepak! Mína si nejvíce ze všeho hoví v těsném prostoru, ideální bývají krabice od bot nebo různé malé košíky, kde se zvláštním způsobem poskládá a vydrží tak třeba i tři hodiny.
Minky je velkým miláčkem kluků, k Honzíkovi ji pojí neuvěřitelně silný vztah, který se projevuje zvláště v momentech, kdy Jenda začne plakat. Tehdy za ním jeho kamarádka utíká, najde ho podle štkaní a okamžitě se pustí do utěšování a hlazení hebkým kožíškem. Že toho lidský lump značně využívá, o tom není pochyb a už několikrát jsem synka přistihla, že leckdy až příliš hraně a prolhaně dělá, jak je mu ublíženo, což končívá opravdovým brekem.
Proti tomu starší Ondrášek nikdy nijak zvlášť nedával najevo, jak moc má kočičku rád; dokud neodjel v létě na čtrnáct dní na tábor. Když se vrátil a zjistil, že se mezitím Minky ztratila a celý další týden se neukázala, nebylo dne, kdy by kvůli ní netruchlil. Jak velká byla radost, když se po měsíci jednou večer ukázala na venkovním parapetu - tehdy jsme jásali všichni, protože už jsme - až na Ondru - byli smíření s tím, že se spolu nikdy nesetkáme. Díky tomuto bolavému zážitku ale v Ondym zůstaly negativní vzpomínky spojené s táborem a ztrátou Míny, což on prezentuje jako definitivní rozhodnutí, že už vícekrát na tábor ani jinam nepojede, protože o ni nechce znovu přijít.

Je velká spousta lidí, kteří kočky milují. Proti nim stojí jejich odpůrci, kteří je považují za obyčejné lovce myší a nic víc k nim nedokáží cítit. Já osobně je mám moc ráda a jsem si jistá, že kočky stejně jako psi dokáží lidskou lásku plně opětovat a jejich přátelství a vděk za péči jsou nefalšované a opravdové. Mnozí homosapiens by se od nich té upřímnosti a duševní čistotě mohli učit; chytří jsou na to dost. Alespoň to tak tvrdí ...

PS: Zvažovala jsem, zda závěrečnou otázku položit nebo ne, ale ... líná huba ... však to znáte. Zajímalo by mě totiž, zda, když se kočky olizují, tedy provádí očistu, a dojdou i k intimním paritím, dělá jim jejich činění "dobře". Tedy, zda je to vzrušuje. Co si o tom myslíte? :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 14. ledna 2010 v 20:38 | Reagovat

Renuško já jsem v první řadě moc ráda, že se Minky našla. Tehdy, jak se ztratila a tys psala, že je pryč už 14 dnů jsem i já přestala doufat, ale jak je vidět, kočička si umí vážit dobrého bydla.
Minky je moc krásná, má překrásné zbarvení a věřím, že vám dělá radost.
Co se týče olizování intimních partií, tak nevím...já si nevšimla u těch našich, že by si to nějak zvlášť užívaly.
Napadá mě jedna věc a teď se stydím to napsat, ale co už....odčervujete Minky pravidelně? Omlouvám se, určitě to děláte, ale tak mě to zkrátka napadlo, když jsem si všimla u sousedů, jak se drbe a líže pes a ve finále to prý bylo kvůli červíkům.  :-x

2 renuška renuška | Web | 14. ledna 2010 v 21:02 | Reagovat

[1]: Evi, i já se to stydím napsat, ale my jsme pěkní šlendriáni, protože to odčervování pěkně odbýváme. Nedávno ale tabletku dostala a teď je v poho. K té otázce mě přivedlo pozorování z dnešního rána, když prováděla očistu společně se mnou

3 Hospodynka Hospodynka | Web | 14. ledna 2010 v 22:27 | Reagovat

Synkovi se nedivím, taky bych už na tábor nejela, vždyť je to hrůza, ledva člověk z domu paty vytáhne, už se mu ztratí kočka!

4 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 15. ledna 2010 v 9:24 | Reagovat

Chtěl bych být velký černý kocůr, abych si mohl opravdu vychutnat slunce.
Protože jedině kočky se dokáží vskutku vyhřívat.

5 Vendea Vendea | Web | 15. ledna 2010 v 10:27 | Reagovat

Reni, abych pravdu řekla, kočičky nepatří mezi mé oblibéné mazlíčky - u mě vedou psiska a potom Lukáškův potkan, ovšem tím nikterak nezpochybňuji kočičí lásku, přítulnost, moudrost a vznešenost - vždycky je ráda hladím, ovšem neumím si představit, že bych ji měla doma a co se Tvé otázky týká - třeba jim to dělá opravdu dobře - myšlenka je to zajímavá :-)

6 Eva* Eva* | Web | 15. ledna 2010 v 11:24 | Reagovat

[2]: Hm, já se budu muset na naší Rozárku tedy líp zaměřit, když dělá očistu.  :-D
Třeba mi něco uniklo  :D
Renuško taky přeju krásný den a krásný nastávající víkend.  :-)

7 Lucka Lucka | Web | 15. ledna 2010 v 11:45 | Reagovat

No, já nevím, jestli mytí může někoho vzrušovat... :-D
A na to odčervení si dej pozor. Chce to určitě udělat alespoň jednou za půl roku, jinak začne kočka ty parazity trousit.  :-! My si taky mysleli, že je Iči v poho, až jsme náhodou pořídili přehoz vhodné barvy a tam jsem to úplnou náhodou našla poté, co kocour odešel ven.  :-!  :-!

8 Werri Werri | Web | 15. ledna 2010 v 13:39 | Reagovat

Já zkušenost s kočičkama nemám, jen s tou naší hafinkou. Pejska jsem nikdy nechtěla, až mě asi po 4 letech udolali a jelikož manžel by nejraději bernardýna, podmínka byla že pejska vyberu já. Dnes jsem ráda, že ji mám, vždyť to znáte, mazlíčci Vás vždy uvítají, nikdy Vám nenadávají, když je Vám zle, hlídají Vás a prostě jsou Vaši spojenci. Někdy je tak mazlivá, že mi to aŽ leze krkem a jsem na ní asi trochu ošklivá. Ale psk m to mrzí a jdu zs ní s prosíkem  ;-).

9 mojda mojda | Web | 15. ledna 2010 v 15:16 | Reagovat

Jedna kočka ,
intimních partií olizovačka,
vyhnala filcku.
Dobře ji tak!

10 pavel pavel | Web | 15. ledna 2010 v 15:58 | Reagovat

zkus ji tam olíznout a uvidíš jestli bude držet  :-D
jinak bych měl dobrou dietu u které můžeš jíst celý den  :-)

11 Peťka;) Peťka;) | Web | 16. ledna 2010 v 12:58 | Reagovat

pamatuju si, jak byl ondra smutný, když jsi nám o její ztrátě říkala... ale nejdůležitější je, že se znovu objevila.
mě na ní už od začátku fascinovaly ty úžasný zelený oči ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama