Na dosah a přece nedosažitelné
5. ledna 2010 v 19:32 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Musíme toužit ,aby jsme mohli žít i když se někdy žít ani nechce ,proto musíme snít ![]()
Maličký sníček, nedoveditelný sen, toužím dosáhnout, roztříštím tu zatracenou stěnu... Vše se určitě splní, nebojíš se ztrát?
[3]: Ztrát? Když mám sny, jejichž cílem je realizace, tak s tou ztrátou musím počítat. Ztratím sen. Ale něco za něj získám. Daleko víc se bojím bolesti ze zklamání. Tzn. že ta realizace bude mít na míle daleko k tomu vysněnému "tohozaním". Toho se opravdu a upřímně bojím.
Teď čtu úžasnou, ale hodně těžkou knížku, ve které je dost filozofie a psychologie a kde se mmj. píše, že jakmile člověk začne pochybovat (což můžu přirovnat k mému strachu z toho zklamání), pak už je vše napůl ztraceno. Ha, i tady je ztráta. Asi je úplně nejlepší - pokud něco opravdu chci, jít si za tím a neřešit. Zvláště, je-li to věc pomíjivá ...
Děkuji za komentář ![]()
[4]: ten "strach" moc dobře znám
..člověk by rád, moc rád, ale..pocit strachu ze zklamání ho zabrzdí a on až po létech zjistí, oč všechno přišel..už to neřeším..chci, tak si vezmu..i když občas dostanu přes prsty
..
[5]: Slávku, přesně tak, vystihl jsi naprosto do detailu můj názor.
Renuško přečetla jsem si článek a slzy mi tečou po tváři, ale jsem za ně moc ráda, protože se na čas zbavím toho přetlaku v sobě.
Protože už mám svůj věk, tak to cítím stejně jak to napsal Slávek, jen s tím rozdílem, že já když něco chtěla, nikdy jsem si to nevzala a teď už je příliš pozdě.....
To je náhoda jak hrom! Tohle mám v dnešním horoskopu:
V hlavě vás možná straší nějaké obavy z budoucnosti a bojíte se realizovat vysněné projekty, u nichž je nejistý výsledek. Při plánování berete v potaz všechny možné varianty včetně těch nejhorších a necháváte se jimi silně zastrašit. Pokud v sobě nyní nenacházíte dostatek odvahy, plány raději odložte na pozdější dobu nebo vyčkejte na lepší podmínky a další příležitosti.
Ahoj Renuško. Krásně napsané a co by to bylo za život kdybychom neměli touhy a zvídavost. tak se budu těšit až "tohozaní" dosáhneš a napíšeš nám o tom. ![]()
A hdrdý buď, žes vytrval... Achjo, cítím se stejně. Když jsem s lidma, chci samotu. Když jsem sama... Tak pláču...
Reni, hlavně, že optimismus zůstává a s ním zůstává i naděje
![]()
Reni, nádherně jsi to napsala! A já bych Ti moc přála, abysis toho všeho, po čem toužíš, zase mohla užít všemi smysly!