Jak se píší básně
3. ledna 2010 v 10:08 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Reni, každý to máme jinak - já dokážu psát básničky jen, když je mi hodně mizerně, takže už jsem žádnou dlouho nenapsala
![]()
K psaní veršů já chci mít
hlavně ticho, božský klid,
hluk a hlahol múzy plaší
proto děti k bábě kvačí
muže pošlu do pivnice
- hned se veršů rodí více,
Já veršovat neuměla nikdy, a nemyslím si, že by nato měl vliv sex nebo orgasmus
I když...
![]()
Ne, že já bych byla nějaká básnířka, ale když už, tak to mám jako holky nade mnou... většinou jsem neveselá a truchlivá a potřebuju to ze sebe nějak dostat... a naštěstí se tohle poslední dobou také tak často neděje
Krásný večer a zítra pohodový návrat do práce! ![]()
Já nedokážu psát básničky vůbec a možná je to i proto, že já snad už ani nevím co ten sex vlastně je..
Bane, kecám, protože i když jeden čas sexu bylo vrchovatě, básnička nevznikla, nebo možná vzikla, ale styděla bych se jí publikovat na blogu.
Renuško, chápu tě... taky když se zakousnu do psaní, píšu... a píšu a jelikož mě furt někdo ruší, není to ten pravý zážitek.
jako milování...jako závislost na sladkým, jako pocit, když vás někdo přeruší, když se snažíte sníst výtečnou palačinku s voňavou malinovou marmeládou.
Múza je prostě mrcha nevypočitatelná a proto ji tolik miluju!
Hm... ked som to citala, ja ako clovek, ktory sa v sexe takmer nicomu nebrani, a vsetky tie spojenia so sexom v tomto clanku- ma priviedli ku dvom veciam- skukla by som nejake dobre porno
a niekedy by som si zazelala u teba basen o zivocisnej tuzbe, ktoru by som mohla eventualne venovat (samozrejme s plnym priznanim tvojho autorstva), bo ja by som na ine ani nemala odvahu.
já zase potřebuju špatnou náladu, nějaký zážitek, který mě hodí někam uplně jinam. když jsem veselá, tak nemám potřebu psát básničky... prostě mi veselé básně nějak nejdou přes "ruku". ;) však víš... ;)