How did I spend my last day´n night of year 2009

1. ledna 2010 v 23:27 | renuška |  Jak to vidím ...
Bože, já jsem úžasná. A taky dokonalá :-D. Nebo-li ÚD - však kluci z práce vědí :-D. Už mi ta jejich chvála chybí, kurnik. No ale, ono to třeba není zas až tak vážné, protože teprve kontrola od dobrého angličtináře potvrdí nebo zkritizuje nadpis mého článku, jež v češtině neznamená nic jiného, než: "Jak jsem strávila poslední den a noc roku 2009".
Je totiž možné, že jsem to napsala stejně mizerně, jak mizerný byl pro mě Silvestr. Já už jsem tu možná kdysi zmiňovala, že tuhle šarádu na konci prosince nijak zvlášť nemusím. Jo, možná za svobodna, kdy se pařilo do rána (haha, já slušňačka; mám dojem, který je podložen současnými poznatky z posledních cca dvou let, že doháním, co mi v "mládí" uteklo), ale teď? Co na tom je k slávě - loučit se s něčím, co nám ani nezamává a zcela automaticky si to odejde a nechá nás to stát na prahu čehosi nového a my zase budeme postupně ukrajovat po dni z kalendáře, abychom za rok lomili rukama nad hlavou a hudrovali, co nevyšlo. A nebo taky s rukama nad hlavou můžeme jásat, co vyšlo. To je sázka do loterie a já se do Sportky nevydám. Já a moje slabost pro jistotu jsou v jistých momentech siamská dvojčata a já jako správná matka futeř je nebudu chirurgicky oddělovat od sebe.
No nic - plány na čtvrtek byly celkem solidní - výlet do ZOO ještě s rodinkou sestřičky Janinky - žel to zkur*ený (sorry, holky a kluci, ale tohle jinak nejde - kurňa gde je sních?) počasí opět ukázalo, jak mizerným protihráčem dokáže být a lup šup, ať si prší na tom světě. Takže místo avízované návštěvy restauračky, kde bychom poobědvali svíčkovou, ujala jsem se zástěry a vařečky a v jednu odpolední za plápolání posledních čtyř svíček poobědvali jsme doma. Z toho lze snadno usoudit, že v podstatě o nic nešlo, svíčková jako svíčková, oběd jako oběd.
A pak telka o ničem, střídaná telkou o ničem, rozptýlená telkou o ničem. Jo, ještě že mám blog, protože díky němu jsem ráno v tom nečase vyrazila na zahradu, bych pro vás vytvořila za spolupráce s mým chotěm tu péefku. Taková malá odbočka.
Asi tak kolem desáté začalo mi být podivno, protože s limonádou se mi jen tak sedět nechtělo, zvláště když synkové popíjeli dětský šampus a muž dospělácké pivko. A tak jsem po inventuře ledničky dožahla po panákovi medoviny, pak asi po třech jakéhosi dobrého holčičího. Se vzpomínkou na Jarouška cukrouška, který slaví kdesi nad Tatrami, čo sa tam blýska, hromy divo bijů, sáhla jsem po Rumíčku lékařském a to se nemělo stát. Vím prd, jestli padl dřív on nebo já. Manža se mi smál, když jsem mu tančila a zpívala hity MTV. I já jsem se smála. Pak už ne. Pak už jsem se mračila. Pak spala. Pak probudila, potácela, blila, potácela, spala, probudila, potácela, blila, uklidila, potácela, sakrovala, spala, probudila, potácela, blila, sakrovala, uklízela, potácela, spala, probudila, osprchovala, sakrovala, áchala, áchala, áchala, ležela, áchala, návštěvy rušila, manželem uvařený oběd jedla, obskakovat se nechala ... a teď před půlnocí už docela funguju.
Přísahám při červený podprsence, že fakt už příště ten chlast obejdu obloukem, třeba i půlkilometrovým, když na to přijde. Hele, jestli jsem vás teď někoho zklamala, neb jste byli přesvědčeni o mé cudnosti a vznešenosti a inteligenci a chytrosti a leposti a té výše zmiňované dokonalosti, je mi to moc líto. A to zcela upřímně. Zas ale na druhou stranu - být bezchybná, to by mě fakt nebavilo. Stejně jako mě neba tyhle pitomý oslavy. Že já vždycky podlehnu komerci!

PS: Já už vím, proč jsem tak dopadla - dnes jsem koukala na Dařbujána a Pandrholu. Jak tam Kuba opil Smrťáka v tom pivním sklípku. No a on ten Kuba Dařbuján byl určitě včera tady a splet si mě a nalíval a nalíval, pacholek. Jako bych nevěděla, že když se pije, tak jedině s Mírou. Příště Kubu už do baráku nepustím. :-D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | Web | 2. ledna 2010 v 9:49 | Reagovat

POkud tě to potěší, mě bylo blivno i bez rumíčku. Já pro změnu nějak moc pomíchala ty chlebíčky a chuťovky, takže jsem se na půlnoční šampus akorát tak koukla.
Ale já mám tuhle vánoční chorobu skoro vždycky, z mojí nenažranosti!  :-?  :-x

2 laluš laluš | 2. ledna 2010 v 10:01 | Reagovat

Já vím, že ti "nebylo dobře", ba jsem tě i litovala, protože se to občas stane prostě každýmu, ale nemůžu si pomoct a teď se tady u doslova podrobnému popisu vašeho Silvestra fakt tlemím jak idiot. Prostě ty to dokážeš podat, no. A neslibuj na žádnou podprsenku, víš jak to je:"Nikdy neříkej nikdy". :-)

3 Eva* Eva* | Web | 2. ledna 2010 v 10:54 | Reagovat

Renuško příště už to míchat nebudeš, viď? Já se takhle zlískala na bratrově svatbě, to mi bylo pouhých 18 let a do dneška si to pamatuju. Poslední co jsem do sebe tenkrát kopla byla jakási modrá raketa a pak se se mnou všechno zatočilo a jak mě nová švagrová popadla za dlouhé vlasy a otočila mi hlavu směrěm nahoru, ohodila jsem i strop.  :-x
Nechci říct, že od té doby už jsem nikdy nebyla opilá, to bych lhala, ale nikdy jsem už nemíchala pitivo. :-P
No, musím se smát stejně jako Lalušek, protože ty nám to zkrátka umíš podat.
Přeju krásný den ☼

4 Eva* Eva* | Web | 2. ledna 2010 v 11:23 | Reagovat

Renuško, já miluju Metaxu a jednou jsem se s ní tak dodělala, že jsem se asi tři roky vůbec nemohla podívat ani na lahev a to nám Beebie každý rok Metaxu z Řecka vozila, ale pak to přešlo a dneska už jí můžu zvesela popíjet.  
Další opice byla z plzeňský dvanáctky, (čtyři pivka a byla jsem totálně mrtvá..) od podniku jsme měli akci - výlet  parníkem po Vltavě a já pak nemohla trefit před panelákem na schody a sousedé mě z balkonů pozorovali ještě dva roky, jestli se nevracím domů opilá.

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. ledna 2010 v 11:56 | Reagovat

Lépe nežli rumíček jest píti velkopopovické kozlíky; každý pátý trkne a člověk si uvědomí, pozor, brzditi je třeba.
Ale na druhou stranu se říkávalo:
"Komu smrdí rum, tomu smrdí práce"

Jednou v dětství jsem se přejedl opékanými buřty a pětl let jsem je nemohl ani cítit.

Na kocovinu jsou nejlepší zavináče.
(ano asi tak: @)

6 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 2. ledna 2010 v 13:39 | Reagovat

já jsem si Silvestr užila... ale na to, jakýho s tím bylo shánění a starostí... potom mi došlo, že to je vlastně den, jako každej jinej... :)

7 Hospodynka Hospodynka | Web | 2. ledna 2010 v 16:55 | Reagovat

Vidíš vidíš, jak zlobíš  :-D

8 Jana Jana | Web | 2. ledna 2010 v 18:45 | Reagovat

Renuško,každej máme za sebou nějakej ten alkoholovej prohřešek,kdy si druhej den říkáme"že já blb a už nikdy",a je jedno,jestli je to na Silvestra,nebo někdy jindy\ a s Mírou nebo Pepíkem.No já jeden čas propagovala dost Václava,s tím se pilo nejlíp,byl to bezva kamarád a byla s ním vždy legrace.Ale kde ty loňský sněhy jsou :-(  :-D Ale jedno ti řeknu,nikdy jsem o tom nedokázala napsat druhý ani následující den tak vtipně,jako ty. :-D Moc se ti to povedlo nás zas pobavit.A věřím ,že nějaké to" už nikdy "zase po čase napíšeš :-D

9 mojda mojda | Web | 2. ledna 2010 v 19:30 | Reagovat

Vždy říkám nepij s mírou ,ale s Mojmírem :-D  :-D  :-D

10 MirekČ MirekČ | Web | 2. ledna 2010 v 20:40 | Reagovat

[3]: Jééééé, modrá raketa!!!! Tu si pamatuji velmi dobře...

11 MirekČ MirekČ | Web | 2. ledna 2010 v 20:42 | Reagovat

[4]: To já!!!, zase do dneška nemůžu vidět ani prázdnou flašku od borovičky...:-!

12 Vb Vb | Web | 8. ledna 2010 v 13:53 | Reagovat

Takze vlastne ako za mlada?:-D no u nas bol silvester vies aky, ale na obed bola pecena hus a lokse ala moja vyroba:-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama