Vánoční esemesky

27. prosince 2009 v 11:23 | renuška |  Jak to vidím ...
Od té doby, co chodím znovu po mateřské do práce a navíc jsem si přidala ještě další dobrovolné aktivity, nezvládám rozesílat před vánoci osobní sváteční přáníčka. Dříve jsem měla dost prostoru k tomu vyhrát si a každoročně posílat nazdobené kartičky s podobiznami vyrůstajících ratolestí, což bylo k mé skromnosti mnohokrát vychváleno. Nepopírám, že mi vřelá slova dělala radost - právě takovou radost jsem chtěla vyvolat já mezi obeslanými adresáty.
V současnosti jsem klesla však stejně hluboko jako většina lidí - musím si vystačit s maily a SMS zprávami. Přesto i tady se snažím zachovat alespoň minimální tradici vložit do přání kousek své duše. Proto do textovek neopisuji cizí básničky a kupodivu nepíšu ani své vlastní, ale v pár slovech se snažím vyjádřit upřímnou gratulaci mířící ke konkrétní osobě. Celý obsah se odráží hlavně v tom, jak moc je mi druhá strana blízká a tudíž těm běžným patří formální psaní a těm, na kterých mi hodně záleží, píši každému originální a co nejsrdečnější zprávu.
Nevím, jestli se dají vztahy hodnotit na základě několika málo slovíček bez diakritiky a smajlíků, ale ... Mám-li někoho opravdu hodně moc ráda a on mi je na oplátku pouze schopen odpovědět předem nacvakanou říkankou, kterou má už od předloňských svátků uloženou v paměti mobilu, říkám si, že to s tou vzájemnou láskou nebude asi tak horké (pozn.: nehovořím o lásce jako o Lásce, ale jako o velkém přátelství - například), když mu nestojím ani za námahu vymyslet třeba jen krátkou větu o pěti slovech.
Asi teď mé povídání vyzní dost nafoukaně a ublíženě; nejsem zase takový cimprlich, abych bazírovala na detailech, ale v konkrétních případech u konkrétních osob mě takové jednání docela mrzí. Proti tomu naopak měknu a vláčním tam, kde na mě osobní vzkaz dýchne a pohladí mě, protože tam je každé slovíčko vyťukáno jen pro mě a pro nikoho jiného. Tehdy si uvědomím, že jsem dotyčnému pisateli stála za to, aby mi věnoval pár vteřin, dal si se mnou práci a neodbyl mě přeposláním kdejaké rýmovačky. Takové SMS mi letos přišly tři. Dvě z nich jsem čekala, protože tam se o opravdovém a silném přátelství nedá pochybovat ani v nejmenším. Ta třetí, nejvytouženější, nebyla třeba nikterak dlouhá, ale zahřála mě tak, jak to žádná šála ani hrnek voňavého punče neumí. Cítila jsem z ní upřímnost, zájem a opravdovost a bude ještě hodně dlouho trvat, než ji vymažu z paměti telefonu. Jestli k tomu vůbec někdy dojde. Vzácné poklady se přece nevyhazují!
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 27. prosince 2009 v 11:48 | Reagovat

Přesně vím jak to myslíš a je dobře, že aspoň ta jedna jediná tě zahřála u ♥

2 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 27. prosince 2009 v 12:46 | Reagovat

nám přišel jeden pohled... :) považovala jsem to za úspěch... a asi tři PF od nějakejch firem...

3 mojda mojda | Web | 27. prosince 2009 v 17:10 | Reagovat

Taky schovávám ty nejcenější ;-)

4 Radka Radka | Web | 27. prosince 2009 v 17:16 | Reagovat

:-D já mám nejraději básničku "když šuká sob soba, mají z toho radost oba...":-D A předloni jsem posílala "Vááánoce jsou tady, Váááánoce jsou tady, Kokakolu si vychutnéé-ééj!" - z toho většina adresátů umírala ještě týden smíchy. A to je hlavní, ne?:-) Jinak to víceméně ignoruju, snažím se  každému přát do dobré po celý rok:-)

5 Hospodynka Hospodynka | Web | 27. prosince 2009 v 19:25 | Reagovat

Letos jsem neměla čas ani na tu SMS :-(

6 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 27. prosince 2009 v 19:37 | Reagovat

Stejně jako jsou přání a přání, tak jsou SMSky a SMSky. Forma mnohé prozradí, ale myslím, že nejlépe sami víme, jak to kdo myslí...

7 Vendea Vendea | Web | 29. prosince 2009 v 10:18 | Reagovat

správně - poklady se mají uchovat :-)

8 Vb Vb | Web | 8. ledna 2010 v 13:37 | Reagovat

Milujem Vianoce a som ochotna prehliadnut leckery gyc, ale vianocne riekanky nemam fakt rada. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama