close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sweet dreams

29. prosince 2009 v 21:19 | renuška |  Jak to vidím ...
Na začátek si pomůžu jednou z mých nejoblíbenějších písniček, která už má nějaký ten rok za sebou, ale na její kráse to neponechalo sebemenší vrásku. Spíš, řekla bych, naopak. Ne ona sama, ale člověk, který ji poslouchá, musí dozrát do ní.

Sweet dreams - Eurythmics

V textu jako takovém není k nalezení zas až tolik velké poselství, tady mě spíš zajímá ta fantastická, do kolečka se opakující melodie s relativně snadno zapamatovatelnými slovy i pro neangličtináře. Rytmické údery bicích a klávesy, které nenechají jediný akord dopadnout jinam a snad i hluchoněmý musí z odrazu od stěn a podlah tu melodičnost cítit proudit.
Dnes jsem si ji půjčila ale z jiného důvodu; kvůli jejímu názvu. Sweet dreams - Sladké sny. Nemám však na mysli ty noční, kdy naše tělo odpočívá a podvědomí si hraje se vzpomínkami, ze kterých vytváří ve většině případů bludy a motanice mající na svědomí náš ranní divný pocit nebo třeba taky vůbec nic.
Mluvím tu o snech, našich přáních, kterými můžeme žít, můžeme se z nich radovat, můžeme je donekonečna plánovat, můžeme se jejich realizace ale taky obávat a pochybovat o nich samotných. Můžeme jimi prokládat všední dny, ale natolik opatrně, aby se samy pak všedními nestaly. Ostatně, na jejich splnění je mnohokrát potřeba velká spousta pokory, odvahy, vnitřní síly a odhodlání, což samo o sobě je vyčerpávající a vidina toho podnikat tyto složité kroky často je vyčerpávající ještě mnohem víc.
Proč o tom píšu? Protože jeden velký sen se mi letos podařilo splnit. Už dávno o něm víte a věřte, že pocit naplnění osobního přání, to nadšení a skromná hrdost na sebe samotného je něco překrásného. Jako by člověk pokořil sám sebe - ta optimistická část by dala na frak té remcající, chyby hledající pesimistické půlce a řekla by jí: "Vidíš, já ti říkal(a), že na to mám!" Přála bych vám tenhle zvláštní stav blaženosti zažít, protože je to opravdu strašně příjemné.
Přiznám se, že hodně hluboko ve mně je ještě jeden maličkatý sníček, ale ten nejspíš do cíle nedovedu. Resp. on je nedoveditelný, protože mnohé z aspektů vedoucí k jeho realizaci jsou příliš složité a na rozdíl od vydání knížky hodně, hodně těžké a i přes desatery růžové brýle nelze vidět nic jiného než bez nich. A přece se ho nezbavím, nechám ho v sobě dýchat a hladit mou duši, těšit ji a hýčkat, mazlit a laskat. On má totiž oproti jiným snům, jejichž forma mívá zpravidla v závěru hmatatelný tvar, tzv. half-funkci - umí naplnit štěstím, i když je jen poloviční a není vůbec vidět. Navíc je hodně vzácný, neboť se jedná o jediný exponát na světě a jeho ztrátu by už nikdy nic nenahradilo. Mnohé předchozí a mnohé další, mnohé mé a mnohé cizí mohou se mu pouze podobat, ale jeho konkrétní tvář zůstává napořád pouze jemu. A on zůstává mně. Ve mně. Mnou. Mnou a jím.


 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 mstajer mstajer | Web | 29. prosince 2009 v 22:38 | Reagovat

Zajímavé. Některé pocity se dají moc dobře spojit s písněmi. Píseň nebo melodie je schopna zprostředkovat pocit přímo a nepotřebuje k tomu ani logiku. Kupříkladu taková Vltava, to opravdu nepotřebuje komentář... Taky jsem napsal pár povídek jen na základě inspirace nějakou muzikou, u které jsem třeba vnímal texty zkresleně, ale o to více na mě působily.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. prosince 2009 v 22:47 | Reagovat

Sladké sny.
Sladké sny.
Sladké sny.

Jiří Wolker je zabíjel. (viz "Těžká hodina")

Jsem rád, že se ti sen vyplnil.

3 articek articek | Web | 30. prosince 2009 v 9:07 | Reagovat

hezu blog

4 Eva* Eva* | Web | 30. prosince 2009 v 16:05 | Reagovat

Renuško hýčkej si si sama v sobě ten svůj sen, já to dopracovala tak daleko, že už žádný sen, kromě zdraví (to kvůli Honzíkovi, abych ho viděla růst a kvůli tomu mrnňátku, co je ještě v bříšku.. )  ani snad nemám.
Aničku Lenoxovou mám strašně ráda a často jí poslouchám. :-)
P.S. Ta srdíčka a sluníčka se dělají tak, že - když zmáčkneš levý Alt vedle mezerníku a zároveň 3 máš srdíčko ♥ a sluníčko je taktéž levý Alt a 15 ☼
  ;-)
Moc ti děkuju za přáníčko a protože zítra brzy ráno přijede Beebie a já asi nebudu mít možnost zaskočit na blog...  Radši popřeju už teď aby se ti splnily sny, které sis vysnila a pak přeju ještě hodně, hodně zdravíčka, lásky a štěstí tobě i celé tvé rodině. ♥♥♥♥

Též Laluškovi a jeho rodině všechno nej, ale úplně nejvíc toho zdravíčka. Bez něj je ten život o ničem...♥♥

5 Vendea Vendea | Web | 30. prosince 2009 v 17:06 | Reagovat

Reni - v novém roce bych Ti ráda popřála splněné sny, dostatek lásky a něhy, v rámci možností hodná dítka :) a hlavně zdravíčko - pohodově si uží poslední den v roce - zdraví Vendi

6 Werri Werri | Web | 30. prosince 2009 v 18:55 | Reagovat

Reni z clého srdíčka ti v Novém roce přeji pevné zdravíčko, hodně energie, rodinné pohody a stále skvělé spolupracovníky. Také sbys nepřestávala snít a pomalu si své sny plnila pokud to je jen trochu možné. Krásný Nový rok. :-)

7 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 30. prosince 2009 v 21:37 | Reagovat

Renuško, bez snění já si neumím představit život. Myslím, že sen je kořením života a bez něj nemělo by to šmrc! A jak jsi sama řekla, některé sny jsou nesplnitelné, přesto nám dělají moc dobře... tak ať je ten příští rok jednoduše nadále snový! ;-)

8 f. f. | 1. ledna 2010 v 19:03 | Reagovat

Jak tak čtu, po slovním spojení osobní příběh jsem si vzpomněla na knížku Alchymista od Paula Coelha :) Pokud si ji nečetla, určitě doporučuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama