Před pikolou, za pikolou ...

11. prosince 2009 v 13:16 | renuška |  Jak to vidím ...
... nikdo nesmí stát, nebo nebudu hrát. Já si totiž hraju strašně ráda. S kýmkoliv, s čímkoliv. Ačkoliv tohle je vlastně lež, protože by se možná v reálu našla podstatně větší skupina takových lidí, které bych jako spoluhráče nechtěla ani za zlaté prase.
Baví mě hry, u kterých se musí přemýšlet. Kde je potřeba "kout pikle" a taktizovat, domýšlet následky a finty, zkoušet nenápadně otáčet průběh hry ke svému prospěchu, což se pokaždé nezdaří. Rozhodně ale nevyhazuji při nezdaru rukama a nechodím uraženě po bojišti, prohrávat mi nevadí. Ovšem - fantazii se meze nekladou a nabídla-li by se mi šance hrát na fanty, které mají příchuť náramně příjemného vykoupení, jdu do ní a prohraju strašně ráda. Ale jak říkám, tady je potřeba důkladně zvážit, kdo bude mým společníkem :-D. Vždyť víte.

Přiznám se, že v poslední době jsem trochu odbočila od oblíbených logických zábav a zcela mě pohltila obyčejná dětinská pinkačka na mobilu. K mé současné závislosti je nutné podstoupit určitý rituál, aby vše probíhalo tak, jak mi to vyhovuje. Vypadá to následovně: po příchodu domů z práce zcela nepokrytě a nefalšovaně popadnu mobil a s výmluvou, že nutně potřebuji na WC (což je někdy akutní OPRAVDU!), odbíhám a v cuku letu se pohroužím do malého displaye, na kterém musím ovladači postupně likvidovat různé obrazce složené z mnohabarevných cihliček. Sem tam mi přiletí ještě bonusový poklad, který zachycením zaktivuji a rázem se stávám absolutní špičkou mezi konkurencí, jíž není nikdo jiný, než já sama v dalším kole. Díky čtyřem životům v každém kole mám možnost být občas nepozorná nebo pomalá, kdy skákající balónek nedopadne na trampolínku, ale skončí kdesi v útrobách krvežíznivého telefonního aparátu.

Jsem blázen? Možná. Jenže to napětí při hloupé nesmyslné hře o ničem mě baví a aspoň na chvíli mi pomůže zapomenout na všední starosti, na neuklizený obývák nebo nevyžehlené prádlo. Sice se svým povinnostem nevyhnu, ale ... Já vlastně ani nevím, jak bych měla svou trapnou závislost obhájit. Na rovinu, ani se mi žádné důvody hledat nechce. Prostě je to jen další kus mého já.

PS: Miluji i Scrabble - nedáte si partičku?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendea Vendea | Web | 11. prosince 2009 v 16:51 | Reagovat

Srabble já moc rád 8-) Reni, to je v poho, já ulítávám o obdobně - sice na jiné hře, ale taky - není nad trochu odreagování :))

2 Eva* Eva* | Web | 11. prosince 2009 v 16:57 | Reagovat

Já moc ty hry neznám a protože mám starou Nokii, hraju toho pomalýho hada, na nic jinýho moje churavý prsty nestačej. Srabble jsem si koupila, ale nikdo je se mnou nechce hrát
:-D Tuhle jsem to zas nadhodila, tak čekám, jestli se stane zázrak.  :-D
Jinak ráda hraju stolí hry a člověče nezlob se vede.  :D

3 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 11. prosince 2009 v 19:58 | Reagovat

Reni, nejsi blázen! Já na hrách ulítávám také... je to, jak říkáš: odreagování a vypnutí mysli. A to je občas fakt potřeba!

4 Hospodynka Hospodynka | Web | 12. prosince 2009 v 7:39 | Reagovat

Jsem těžce závislá na kriskrosu na hry.cz  :-D

5 Peťka;) Peťka;) | Web | 12. prosince 2009 v 10:29 | Reagovat

zrovna tuhle jsem přišla na to, že tuhle hru mám na mobilu taky. :D a chvíli jsem hrála. podle mě je fajn se na chvíli takhle odreagovat. člověk u toho nemusí vůbec na nic myslet. ;)

6 Vb Vb | Web | 15. prosince 2009 v 13:03 | Reagovat

Pamatam si nieco podobne pri "BRICK GAME" ;-) mastili sme to cela rodina:-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama