13. prosince 2009 v 7:49 | renuška
|
Možná si ještě vzpomínáte na loňskou pohádku
Mrazík, kterou jsme s maminkami a dětmi nacvičovaly minulý rok na vánoční besídku. Nechaly jsme se strhnout davem a vlastně i "ukecat", abychom něco vyprodukovaly i letos (schválně píšu u všech sloves tvrdé "y", protože se opravdu o veškerou přípravu postaraly ženy a děti) a ačkoliv mám vůči paní samozvolivšé do role šéfky mnoho výhrad, jedno jí upřít nelze. Právě jejím nápadem bylo zrealizovat pohádku Pyšná princezna.
Pro nedostatek malých capartů se tentokrát o některé role musely podělit i maminky, přičemž v mé hlavě bylo od počátku jasno: Budu hrát ... (však uvidíte). Bohužel nátura paní vedoucí je občas hodně podivná a jakoukoliv odchylku od normálu považuje za hrubé porušení jí stanovených pravidel. Nakonec ale musela ustoupit, a to nejen mně, ale i ze svých požadavků a nápadů, které ostatními nebyly schváleny pro trapnost a suchost. No nic.
Od září jsme pečlivě nacvičovaly, učily se přesně opsané texty a gesta, abychom počátkem prosince mohly vstoupit na jeviště a předvést, jaký potenciál se v nás celou dobu skrýval. A že se bylo na co dívat:-D.
Zleva: princezna Krasomila, můj Ondrášek jako zbrojnoš, za ním pouze záda Vítka a zcela v pravo dvorní dáma.
Zleva: mí synáčci Ondra a Honzík coby zbrojnoši se od princezny Krasomily vracejí zpátky ke králi Miroslavovi s jeho podobiznou, neboť: "... jí není dost hoden, aby jí zavázal střevíček ...".
V pravo lze vidět půlku "Jakuba", věrného přítele krále Miroslava.
Opět zleva: král Miroslav v hodobožovém oblečení, vypečený strážce pokladu na klíně držící v civilu zcela vlastní dceru, jež hrála jednu z dvorních dam. Stejně tak osoba v pravo - chůva. Úplně dole v bílé košilce sedí švec, jemuž starý dělal klec ...
V zajetí zbrojnošů květina stojí,
chytrý ten, kdo si s ní Renušku spojí:-D
Tak mě tu máte - vybarvenou v celé své kráse. Hrála jsem květinu a během představení zpívala o rozvíjejícím se poupátku, abych záhy stála zvadle vedle Krasomily, co si zaboha nechtěla připustit, aby byla trochu pokornější. Ještě že ten Mirek je tak príma mužský a domluvil jí :-).
Náramně mě potěšil jeden divák, dědeček slečny hrající Vítka, který mi v závěru pochválil můj pěvecký výkon a prohlásil, že jsem jako ibišek. To byla pro mě ta největší pocta. Stále jsem totiž pochybovala o svém kostýmu, zvláště, když mi starší Ondra upřímně řekl, že vypadám jako lesní mužík :-D.
Pro zvědavce ještě malá info na závěr: nebojte se, že bych vás okradla o další protagonisty pohádky. Jakmile obdržím všechny fotky, podělím se s vámi. Čestný kytičkovský!
hra byla vážně výborná. moc jsme si to všichni užili a schodli se na tom, že se vám to hrozně povedlo. snaha se vyplatila a bylo vidět, že jste na to vážně dřeli... ;) super!!!!