Obhajoba mateřství

4. prosince 2009 v 18:57 | renuška |  Jak to vidím ...
Jsem poněkud podrážděná. Poněkud více. Ne, špatně. Jsem poněkud nasraná. Poněkud více. Jsem pořádně nasraná. Ano. Tak je to správně - pořádně nasraná.
Prožívám úděl všech pracujících matek - musím umět skloubit zaměstnání, děti a domácnost. To třetí teď poslední dobou jde stranou, tudíž mi zbývají dvě položky, které jsou dost zásadní a není snad nutné dodávat, která z nich je "top".
O mé lásce k práci, kterou se živím, víte už dávno z mých článků. Vybudovala jsem si kladný vztah k automobilovým olejům, šroubkům, filtrům, řetězům, guferům, ložiskům, plechům ... Díky vstřícným a trpělivým kolegům jsem se po návratu z mateřské naučila mé osobě do té doby mnoho cizích věcí. Přes počáteční pocit neschopnosti a s tím spojeného většího množství chyb a dotazů se mi podařilo díky ráznosti a především nutnosti zvládnout vše nové co nejrychleji vyzrát sama nad sebou. Chvílemi jsem dokonce nabývala dojmu hrdosti, že jsem to dokázala. Že jsem pokořila svůj strach z nepoznané a v začátcích naprosto nezajímavé, možná až odporné oblasti, které dominují především muži. Jednou větou: Naučila jsem se svou práci milovat. Souběžně s tímto jsem automaticky své povinnosti zvládala lépe a lépe, a ačkoliv se stále stává, že k omylům a překlepům dojde, rozhodně to není tak často. Nejsem naivní, ale hlavně jsem soudná a přiznávám, že kiksy nikdy nepřichází sami od sebe - vždy mají původce. I s tímto vědomím ale mohu prohlásit, že svou práci vykonávám co nejsvědomitěji a nejpoctivěji, jak dokážu.
O to víc mě mrzí, že je až příliš často přehlížena má daleko důležitější životní role - úloha matky. Pominu nedostatečné množství dní na dovolenou, přejdu problémy s hlídáním při onemocnění ratolestí, zapomenu na doprošování se volna kvůli účasti na besídkách a jiných dětských akcích, kterým by správný rodič měl být vždy přítomen. Momentálně mi vadí věc jiná - jako mnozí pracuji 8,5 hodiny denně, ovšem se čtvrthodinovou ztrátou, kterou způsobuje dovážení a vyzvedávání dětí ze školních ústavů. Tento "promarněný" čas se snažím dohánět během letních prázdnin, kdy si mohu občas zůstat v práci déle včetně služebních víkendů během žní. Žijeme na vesnici, kde mateřské školy i družiny z pravidla končí ve stejný čas jako já, proto musím být rychlejší, abych své děti nevyzvedávala až po zavírací době. Již několikrát se mi dostalo vyčítavého pohledu, který byl možná chápající, ale i tak působil spíše naštvaně.
Proto mě velice mrzí, že jsou na mě jako na zaměstnankyni kladeny nároky, které automaticky předpokládají zdržení na pracovišti a tudíž starost ve smyslu: "Sežeň si hlídání, dnes tu musíš bejt dýl." OK. Dozvím-li se tuto informaci včas, pokusím se vše zorganizovat ke spokojenosti všech (ne)zúčastněných, a to i v situacích, které vyžadují více než denní absenci matky; ovšem je-li mi tato zpráva podána pět minut před půlnocí, sotva kdy se mi podaří udělat zázraky. K mé smůle jsem na tuto oblast velice háklivá a hodně často i přes sebekázeň vzplanu. Obhajobou mi může být jediné: jsem matka a tuto svou "funkci" považuji za to nejkrásnější, ale zároveň nedůležitější poslání v mém životě a nic mě nedonutí, abych ji flákala. Dokud mí synové nedorostou do věku, kdy se o sebe dokáží postarat s přehledem sami, vždy to budou právě oni a má mateřská péče, co bude ovlivňovat mé rozhodování.

Za svými slovy si stojím, nehodlám je měnit na požádání a teprve, až sama uznám za vhodné, že mé péče už není tolik potřeba, zvolním tempo a dovolím druhým zasahovat do mého časového harmonogramu v době, která už dávno nepatří do klasické pracovní směny. Má-li někdo s mým prohlášením problém, prosím. Ať se vyjádří. Ráda si vyslechnu logické argumenty. Nejsem ale ochotna přijmout vtipné nebo trapné řešení v podobě: "Zavři smrady do vohrady." Nedej bože, že bych se měla začít třást před výhružkami typu vyhazova nebo snížení platu. Jsem-li hodnocena, má se tak dít na základě kvality provedené práce a ne proto, zda jsem či nejsem schopna pobývat na pracovišti déle, než je dáno.

Můžu dostat kopanec do prdele. Můžu dostat třeba rákoskou přes prsty, ale štěstí být matkou je dobrovolně odepřeno tolika kariéristkám, které sedí za stolem celé dny a zírají do počítače, večer se vrací do prázdného bytu a v důchodu po nich zůstane jen krabice vzpomínek na letní dovolené u moře ... A pak se ptám: Která z nás má víc?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 4. prosince 2009 v 19:12 | Reagovat

Renuško, mluvíš mi z duše, mateřství je na prvním místě. Z tvého psaní vím, jak se v práci činíš, třeba nedávná inventůra, úklid a pod. Pokud tohle u vás v práci neberou, tak ať jdou do prdele s prominutím.  :-x
Hezký večer

2 Lucka Lucka | Web | 4. prosince 2009 v 20:08 | Reagovat

Nenapsala bych to lépe! Stojím při tobě, drž se!  :-)

3 Hospodynka Hospodynka | Web | 4. prosince 2009 v 20:37 | Reagovat

Taky jsem to složitě řešila....až to vedoucí vyřešila za mě a vyhodila mě.

4 laluš laluš | 4. prosince 2009 v 20:54 | Reagovat

není to jednoduchý, já vím, nejhorší je srážka s blbcem, a když se jich sejde víc pohromadě, tak to už je fakt problém. Vydrž to ještě nějaký čas, ale i když bude klukům o 4-5 let víc, tak budeš stejně na trní, když budou někde sami. Ono se to hošům (v práci) lehce říká, když mají doma zajištěný servis. Držím ti palce, ať to zvládáš, máš nádherný a skvělý kluky,stojí za to se  prát o maminkovské "poslání", a napsala jsi to opravdu bezvadně. No ten smutek, vztek a opravdový nasrání tam je. Pochopitelně. Papa

5 Jana Jana | Web | 4. prosince 2009 v 23:45 | Reagovat

Renuško,zase jsi to napsala moc dobře.Nakonec se ptáš,kdo má víc,jestli žena bez dětí,co nemá problémy,nebo žena s dětmi.Jasně,že je mnohem bohatší žena,co děti má.Mám ale pocit,že to nikoho nezajímá.Dobře to řekla jedna paní v televizi.Zaměstnavatelé chtějí mladou,sexy a neplodnou dívku,která má za sebou nejmíň 10 let praxe.je to nejen paradox,ale i velkej bordel.Nikoho nikde nezajímá soukromý život.Bohužel...

6 Jana Jana | Web | 4. prosince 2009 v 23:46 | Reagovat

Renuško,jakmile napíšu delší komentář,tak jsem spam. :-(

7 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 5. prosince 2009 v 14:17 | Reagovat

Renuško, myslím, že sis svoje priority určila moc dobře!
Osobní zkušenost nemám s mateřství nemám, ale se zaměstnavatelem ano! U nás se kvalita odvedené práce soudí podle toho, kdo má kolik přesčasových hodin! Nekecám. A tuhle hru fakt hrát odmítám... když je potřeba jsem v práci do večera, ale jindy jdu zase o to dřív. Máme přece nějaké pracovní smlouvy a těmi to má být dané a ne že k tomu nadřízení budou stanovovat nějaká další pravidla! :-?

8 Radka Radka | Web | 5. prosince 2009 v 18:21 | Reagovat

Obávám se, že právě já budu ta "kariéristka" i když nedobrovolně a budu u toho trpět. I když se mě nikdy nedotkly nějaké mateřské city, nebo zatím jen touha po dětech, vím, že bych je jednou mít chtěla a chtěla bych jim být přesně takovou matkou, jako byla má máma mě, nebo jako ty jsi svojim klukům. Tvůj pohled je naprosto oprávněný, správný, řekla bych že by měl být v dnešní době vzorový. Kolik rodičů zapomíná na své děti, nechává je na druhé koleji... A proto ti napíšu jen jedno - vydrž!

9 Vendea Vendea | Web | 6. prosince 2009 v 17:25 | Reagovat

Reni, ač ještě nejsem v maminkovské roli a popravdě ani pořádně v té zaměstnanecké neb jak čtenáři u mě vědí, mým šéfem je táta s bráchou, přesto mám zápřach daleko jiný - těžko říct, jestli horší nebo lepší - přesto chápu Tvé rozhorčení a nasrání a vidím ho ze své strany jako oprávněné - v dnešní době chtějí zaměstnavatelé pružnou pracovní dobu - tzn. abysme tam seděli od nevidim do nevidim, nejlíp furt, za co nejmenší peníze - taková je doba - je to špatné, ale tak funguje realita - nesmíme se to v rámci možností nechat líbit - držím Ti Reni palečky, ať vytrváš a ať Tě ti blbci nevytáčí - děti jsou na prvním místě a tak to má být :-)

10 dobrotka007 dobrotka007 | Web | 7. prosince 2009 v 11:06 | Reagovat

Matka je poslanie a pozehnane. Avsak nieco podobne co si opisala sa lahko podoba diskriminacii. Tiez zastavam nazor, ze vsetko sa da zariadit, ale potrebujem to vediet vcas. A u deticiek to plati dvojnasobne. U nas(v CR) bude dlho hudba buducnosti alternativne pracovne pomery a preto kazdy, kto to dokaze sklbit ma moj nekonecny obdiv. A absolutne odsudzujem vety typu- zavriet niekoho do ohrady! Drzim palce pri zrazkach s blbcami ;-)

11 Domácí čajovna Domácí čajovna | Web | 12. prosince 2009 v 6:35 | Reagovat

nic než souhlas... Zdraví a děti jsou nejdůležitější položky na světě...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama