Znovunalezená

5. listopadu 2009 v 10:27 | renuška |  Přišla Múza
Próza
Narodila se díky nim a díky nim i stárla. Občas si svou existencí byla stoprocentně jistá, jindy o ní pochybovala víc než o čemkoliv jiném. Nikdy si ale nepřipadala jako nezvaný host. Naopak, mnohokrát jí už předem vyhlíželi z okna a přivolávali, aby si pospíšila. To ještě netušili, že je s nimi pořád, jen není tolik na očích.
Z počátku si zvykli na její neustálou přítomnost, skoro by se dalo říct, že jejich návyk byl až nezdravě velký, podobný drogové závislosti, ale vcelku očekávatelný a běžný. Dělalo jim dobře si jí užívat, brát si od ní, co dávala, pocity extáze a naprostého poblouznění, zapomenutí na stres i všední problémy. S ní bylo vždycky krásně. Nestyděli se za ni, naopak byla jejich velkou chloubou, o kterou se chtěli podělit. Brávali ji s sebou na výlety, do práce, mezi přátele; neměli důvod nechávat ji doma a opouštět třeba jen na pár chvil.
A přece to jednou muselo přijít. Přestala je bavit. Přestala je zajímat, protože už nebyla tak atraktivní, podobu diamantu nahradil běžný vzhled. Třpytivé a barevné odlesky se ztratily v šedivém a ponurém nijaku. A ona se najednou začala o sebe bát. I o ně se začala bát. Měla je ráda a oni ji také. Přece jim spolu bývalo tolik hezky, tak proč? Proč najednou o ní nestojí? Proč ji nechávají doma samotnou a chodívají spolu pryč bez ní? Proč se na ni zlobí a křičí? Vždyť jim nic zlého neudělala; naopak se snažila jim splnit každé jejich přání a z jejich radosti sama žila a rostla. Tak proč se jí náhle začaly dělat vrásky, zmenšovala se, až byla téměř neviditelná? Jediné ji těšilo, zmizet nemohla. Mohla zprůhlednět, zakalit se, zevšednět, ale nikdy ne se ztratit úplně.
Rozhodla se za ně. Věřila v čas, její naděje byla natolik silná, aby ji odradila od opuštění jich, kteří se k ní zachovali tak špatně. Neodešla, nevzdálila se ani na krok, jen se opatrně a tiše schovala a vyčkávala na příhodný okamžik. Bylo pro ni utrpením neprozradit svou skrýš, ale zároveň si uvědomovala, že pokud sama nebude mít pevnou vůli a svůj plán změní kvůli vlastní nedočkavosti, zkazí možná daleko víc než oni sami. Spoléhala na to, že časem si na ni vzpomenou, třeba jen ve vlastních myšlenkách, ale vrátí se k ní a uvědomí si, že s nimi není. Dojde jim, že jsou sami, pocítí prázdno, které se z miniaturního nic rozrostlo na obrovské něco. Náhle začnou mít potřebu se o své pozdnání podělit, říct si o něm a udiví je, že to oba cítí úplně stejně. Pak začnou vzpomínat spolu a ona mezi ně jen lehce dýchne, ovane je svou neviditelností. Oni se vzápětí budou ohlížet kolem sebe, a hledat původce toho příjemného teplého vánku, protože ucítí změnu, která je vrátí zpátky do jejich minulosti, kdy jim bylo jinak. Lépe. Vrátí se do doby, kdy ona ještě bývala jejich rovnocenným partnerem.
Stále častější opouštění skrýše způsobí, že se jí její přání snad splní. Snad ji znovu přijmou mezi sebe s otevřenou náručí a budou za to oba moc šťastní. Krůček po krůčku jim bude pomáhat navázat na přetrhané nitky, které sice už nikdy nezůstanou hladké a bez uzlíků, ale budou opět spolu. Stejně tak jako ona s nimi. Jejich znovunalezená láska. Snad jí ještě dají šanci žít.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 5. listopadu 2009 v 14:48 | Reagovat

To je krásný, v prvních řádcích jsem si říkala, jestli se jedná o lásku a pak už mi to bylo naprosto jasný.  ;-)
Kéž by to tak fungovalo všude a u všech...

2 Radka Radka | Web | 5. listopadu 2009 v 15:15 | Reagovat

Já budu brečet:(

3 Lucka Lucka | Web | 5. listopadu 2009 v 17:16 | Reagovat

To je teda docela síla!  8-O Mám mráz na zádech....uhhhhh!

4 Jana Jana | Web | 5. listopadu 2009 v 19:35 | Reagovat

Teda Renuško,to se ti fakt povedlo!Asi by sis některé články měla schovat a udělat z nich knížku poezie.Teď jsem si vzpoměla i na tvůj článek,co jsi psala na jaře,o té nevěstě.Máš tu moc krásné články,jenže v knížce občas listujeme,ale na blogu se něco napíše a jede se dál.Je to škoda.

5 haston haston | E-mail | Web | 6. listopadu 2009 v 0:54 | Reagovat

je to báseň v próze:) :-D

6 Vb Vb | Web | 6. listopadu 2009 v 8:34 | Reagovat

Jj, musim povedat, ze som nasla fakt super osobku:-)

7 Lenuš Lenuš | 6. listopadu 2009 v 16:35 | Reagovat

opravdu nádherný článek, už dloho sem nic tak pěkného nečetla...:)

8 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 6. listopadu 2009 v 18:09 | Reagovat

Reni, máš úžasnou fantazii a tohle jsi napsala fakt moc krásně!
Kéž by tu šanci dostala!!! ;-)

9 Peťka;) Peťka;) | Web | 7. listopadu 2009 v 9:50 | Reagovat

na tohle nemám co říct. je to prostě krása... věřím, že ta láska se vážně objeví

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama