Intimní soukromí malého sálu,
pódium, kde stojím jenom já,
řeč předem napsanou schovám do rukávu,
volně proudí slova plynulá.
Veřejnou řečí trhá se pytel
díků, co patří pouze tvým uším,
děkuji za vše, i když jsi jen přítel.
Proč při tom pocitu mi tak srdce buší?
... buch, buch ... díky ...
... buch, buch ... díky ...
... buch, buch ... buch, buch ... buch, buch ...
... díky ...
Krásný! Fakt!