Výletní deník
1. září 2009 v 21:30 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Taky si myslím, že bys měla pokračovat aspoň ty.
Když tak o tom teď přemýšlím, je mi líto, že my žádný takový deník nemáme.
U nás vede bábi deník z Beskyd, je fan si počíst, co jsme kdysi dělali a kam jsme se zatoulali.
Perfektny napad... a ked bude vacsi, bude sa tomu smiat, tak ako sa mi so segrou smejeme na listoch pre nasu totoku, ktore sme napisali ked nam bolo 7 a 8 rokov
no a k tym dnom. Je to 90- dnova rozlisovacia dieta zalozena na opakovani 4 dni- a to bielkoviny, skroby, uhlohydraty a vitaminy. Na ranajky sa papa ovovcie (ja mam radsej vyzivu) a obedu a vecery dominuje konkretny den. Skusim najst nejaku stranku o tom, a dam ti sem este odkaz![]()
Ahoj.Takový deník máme doma taky.Poctivě jsem do něj zapisovala naše výlety asi dva roky.Vlepovala jsem i pohledy,mapky míst,vstupenky.Poslední dobou všechny tyto věcičky schovávám do obálky a až budu mít v zimě čas,deník snad dodělám.Je zajímavé si deníkem zalistovat a zavzpomínat,kde jsme byli třeba před pěti lety.Navíc jsme začali sbírat i dřevěné turistické známky.Pokud ti můžu poradit,pokračuj sama a pokud zbytek rodiny nejeví zájem,neřeš to.Jednou budou jistě rádi,že něco takového doma mají
těžko říct... jak jsi psala, když se ondra "sekne" tak s ním hne máloco... teď ho to třeba nebaví, ale věřím, že časem na kouzlo tohoto deníku přijde sám... do té doby bys ho mohla vést ty a občas ho třeba jenom požádat o nějaký obrázek, nebo názor, co se komu líbilo... udělat třeba vždy na konci zápisu takovou anketu a oběhnout všechny členy rodiny... ;) to je můj návrh ;)
Reni, určitě piš - kluci budou jednou rádi, že maminka vydržela a u sešítku si zavzpomínají
Renuško, jestli na to máš chuť (jako, že máš) a čas, tak prostě piš a vylepuj, protože vzpomínky bohužel velmi rychle dokážou vyprchat... a takhle si všechny ty krásné okamžiky můžete snadno připomenout, což určitě stojí za to!!!
Co se cest týká, tak jsem si s oblibou také vždycky schovávala vstupenky a pohledy... ale když jsem se stěhovala, tak zrovna tohle jsem nějak probrala a letělo to do koše... ale deníčků já mám spoustu - tuniské, andělské a tak.
- spoustu popsaných stránek papírů, několik sešitů, které mám pečlivě uschované, přestože bydlím sama, ale teď jsem moderní a vzpomínky si zapisuju do počítače, který mám raději také zaheslovaný, aby mi do toho nikdo nekoukal... celé to mám takhle tajné a pak to div ne celé pověsím na blog...
Krásný večer, Reni!!
Já bych to klidně psala za něj, protože jsem deníčkář.
Deník píšu od třetí třídy a to je teda nářez! V tom prvním jsou totiž naprosté blbiny, které byly v té době pro mě naprosto nejdůležitější!
Taky jsem pro to, abys to psala, ale jenom pokud máš na to chuť. A Ondrášek, pokud psaní není jeho koníček, ani se mu nedivím, že ho to přestalo bavit, to je tak pokaždé, když se z něčeho nového stane pravidelná činnost, a čím víc ho člověk bude nutit, tím víc by se mu to znechutilo.
Určitě piš, nejezdíte pryč každý druhý den, aby toho bylo na tebe moc a co víš, třeba se k tomu Ondra vrátí, po pár letech. I když si přece jen myslím, že holky k tomu mají trošku bližší vztah, nechávat si takový památky na doby minulé. Kluci řeší spíš to, co bude. Jednou by tě to mrzelo, kdybyste s tím přestali.
Jo a beran, to teda Ondra je. A že se v takovým znamení narodil on nemůže, to někdo úplně jiný, vzpomínej .... no?