22. září 2009 v 11:41 | renuška
|
Dnes dopoledne jsem se stala tchýní, ale na rovinu, ne že bych z toho byla nějak moc odvázaná. Slečnu sice znám, ale mám pocit, že ještě na vážný a trvalý vztah není zralá, ovšem pokud jsou o tom oba přesvědčeni ... Mluvit jim do toho určitě nebudu, jen nevím, kde bude nová rodinka bydlet, protože pokojíček mají kluci zatím dohromady a pracovnu jim rozhodně nepřenechám. Vařit a prát za ni taky nemíním ... bude mít peklo, holka :-D.
Ráno jsem Honzíčka do školky musela vystrojit, žádné tepláky a obyčejné triko, žádná kšiltovka, žádné obyčejné slipy a ponožky. Spoďárky byly sváteční s Křemílkem a Vochomůrkou, ponožky modré s pruhy a čísly, tričko s límečkem pro frajery, plátěné kapsáče, riflová bunda, pirátka. Milovaná Eliška totiž Jeníkovi řekla, že dnes do školky přijde v šatičkách a prý aby i on se vyfešákoval. Povel následoval povel, mami, tohle, mami, támhleto. Starší, ovšem stále svobodný bráška Ondra radil, že by měl ženich mít i prsten pro nevěstu, tak našli v zásobách krásný zelený kroužek s kamínkovým křížkem. Já jsem přispěla také troškou do mlýna a ustřihla Honzíčkovi poslední květ z orchideje. Bez svatební kytice přece nápadník nemůže za svou láskou přijít. Klukovi to slušelo, jen co je pravda. Dokonce mi i v návalu euforie a radosti z následující akce zcela výjimečně dovolil na něj myslet, ale tak, aby neškytal!
Bohužel, svatebního úřadu jsem se nemohla zúčastnit, prakticky nikdo z rodiny neobdržel pozvání na rozdíl od přátel obou novomanželů, kterých je v mateřské škole spousta. Odpoledne, až se uvidíme, musím se zeptat alespoň na kvalitu svátečního menu a na přípitek. Paní kuchařka je moc šikovná a o plná bříška svatebčanů se jistě poctivě a důkladně postarala. A protože jsou oba hlavní aktéři již předškoláky, kteří po obědě nechodí spát, budou si muset první společnou "noc" odbýt někdy jindy. Jen doufám, že budou opatrní, protože na to stát se babičkou ještě naprosto nejsem připravena :-D.
Už jsem se lekl! Apak mi to došlo... Moc hezké!