
Honzíkovy kaštánky
5. září 2009 v 21:38 | renuška | Jak to vidím ...
Komentáře
Tys to tak krásně napsala, dojalo mě to, ani nevím proč. Hanýsek jeden.
Krásné vyprávění, Renuško!!!
Také jsem vždycky sbírala kaštany a máš naprostou pravdu, že jakmile přestanou být lesklé, tak to kouzlo je pryč... alespoň v dětství.
Chodím do práce kolem jednoho kaštanu a loni jsem je tam také sbírala a dávala do kapsy od bundy... a pořídila jsem si tak báječnou hračku. Je to netušená slast prohrabovat se kapsou u bundy skrývající několik kaštanků... parádně to uklidňuje ve chvílích neklidných...
Moc hezké psaní!!! Zajímavé je, že to baví snad všechny děti.
Miluju kaštany a v zimě hezky hřejou ruce, jak je mám v kapsách.
Napsalas to moc krásně! U nás taky tyhle poklady letí a já pak vleču baťoh závějemi ke krmelci:http://lucka345.blog.cz/0902/krmeni-zvere
Loni jsme je sbíraly pod stromem v hrozném větru a kolem nás byl kaštanopád. Rána za ránou. Tak si kluci zaběhli domu pro umělohmotné vojenské přilby od Číňana. Pohled pro bohy!
Jejda, to mi úplně uniklo, že už padají. Taky si chci nějaké nasbírat pod polštář...