18. září 2009 v 8:00 | renuška
|
Občas to v práci nemám jednoduché. Zrovna minulý týden se mi stala příhoda, která v podstatě příhodou ani nebyla, ale ...
Shodou náhod se v dílně sešli tři (bylo jich tedy víc, ale pro tento příběh je nutné "vypíchnout" jen je) důležití muži. Můj opravdický bio-taťka Vašek, který přijel s nakladačem za taťkou Jaroušovým, kterému říkám "taťko" jednak proto, abych Járu pozlobila a taky proto, abych ty tři Jaroslavy kolegy nějak odlišila. Třetím pánem byl nejkrásnější traktorista na světě, pan Tomáš.
Zde se dostávám k "jádru pudla", protože onen nejkrásnější traktorista na světě, pan Tomáš, se k nám na pracoviště zas až tak často nevydává a vidět ho je nejen radost pro oko a pro duši, ale i štěstí, protože je to vážně hodně výjimečná situace. Proto je nezbytně nutné tohoto vzácného momentu využít a trochu se Tomášovi připomenout. Cožpak to ale jde, když máte dvojí otcovský dozor?
Jen decentně, lehce jsem se mihla skladem a vůbec si nejsem jistá, jestli mě můj achbožetenjetakkrásnej objekt zaregistroval. Asi sotva. Víc jsem si dovolit nemohla, protože ošálit zadaného muže možná ještě jde, ale oblbnout dva taťky najednou ... to už v mých silách nebylo. Každopádně mi později, když můj bio-taťka odjel, Járův taťka sdělil, že si vůbec pana Tomáše nevšiml, natož aby mě hlídal.
Ponaučení: Příště se na taťky vykašlu a budu se předvádět, tančit, jásat, flirtovat, usmívat se a dělat pipinu, aby mě ten nejkrásnější traktorista na světě, pan Tomáš, zaregistroval ... nebo aspoň pozdravil :-D.