close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Anděl nebo ďábel?

13. září 2009 v 17:23 | renuška |  Jak to vidím ...
O andělích bylo řečeno už tolik, že bych se asi opakovala. Protože ale ctím zásadu, která říká, že: "Opakování - matka moudrosti", přidávám odkaz, který vás navede k mému uvažování právě o andělích, resp. o jednom. Od doby zveřejnění onoho článku bylo mnohé vysvětleno, některé pohledy se částečně změnily, některé zcela vymizely, další nabraly na intenzitě. Čas prostě dokáže divy.
Co ale ten z druhé strany břehu; ten, jehož jméno na rozdíl od lorda Voldemorta můžeme vyslovit, ale stejně jako u pojmu "anděl" je to název jakýsi obecný a konkrétním se stává teprve ve spojitosti s daným člověkem. Pak už není jen ďábel, ale Ďábel! On se v zásadě nechová o nic hůř než jeho nebesky čistý protiklad. On je možná mnohem víc upřímnější, protože nás už jen svým vzezřením a přístupem k životu předem upozorňuje na to, že není jiný než takový, jakého ho vidíme a vnímáme. Bez ostychu nám dokazuje, že umí zlobit, má rád neřesti, bravurně ovládá umění okouzlit druhého natolik, aby mu padl k nohám a měl pocit, že to dělá sám od sebe. Ďábel dokáže fantasticky rozjet svou vlastní show, ve které se zdánlivě stáváme hlavními protagonisty jen my sami, přičemž on nás nenápadně a velice mazaně diriguje a my tu jeho taktovku sledujeme ostřížím zrakem, abychom stále zůstávali "nad věcí".
Mám-li ďáblům něco vytknout, pak je to jejich nedozíravost, jejich příliš velká zaměřenost na sebe samé, kdy si neuvědomují, že třebaže jsou to požitkáři a od života si berou maximum, dokáží si ho vychutnat do poslední šťavnaté kapičky, mohou svým kouzlem zraňovat a ubližovat. Ovšem na rovinu, řekněme si, že těžko po divokých pekelnících chtít, aby svou vášeň hasili jakýmsi uvažováním nad budoucností, natož aby si své mazané a bohémské dny kazili dumáním nad tím, zda snad někomu duševně neublížili, nebo nedej bože nezranili srdce. Právě proto jsou to ďáblové - oni bujaře oslavují svou existenci, krásu kolem sebe, vychutnávají si vše, co se jim zdá alespoň zčásti zajímavé a inspirující. Proto je milujeme a toužíme po nich. Protože oni se vymykají všem konvencím, zaběhlým kolejím, všem zásadám. Oni nás dokáží strhnout do víru beztíže a vášně, do bezstarostných bublin, ve kterých je nám stejně tak krásně jako pod křídly andělů.
Je jen na každém z nás, dokážeme-li včas rozpoznat osobnost člověka, kterému se chceme "svěřit do péče". Ideální je narazit na osobu, ve které se anděl s ďáblem kříží a my pak máme téměř stoprocentně zajištěnou barevnost dní, které prožijeme ve společnosti daného člověka. Pokud ale převažuje z větší části jen jeden charakter, pak se
sami musíme rozhodnout, je-li nám bližší něha, milost, čistota a péče
nebo hravost, vášeň, touha a no limit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 13. září 2009 v 19:47 | Reagovat

Renuško, to koukám, jak se uvažování mění! ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama