Zpátky doma

22. srpna 2009 v 21:55 | renuška |  Snímánky
Tak jsme doma. Od pondělí do soboty jsme prožili úžasných prosluněných, až nechutně kýčovitě krásných šest dní téměř jako podle manuálu "Jak si užít fantastickou dovolenou". Ta ohnivá koule na nebi nám dopřávala denně nejen teplo a laciný prostředek k nachytání bronzu, ale taky komfort v podobě rychlého usychání po návratu z vody, dobré podmínky pro výlety na kolech nebo venkovní hry pro děti i dospěláky. Prakticky každý den byla na programu jedna nebo více akcí, které se ne vždy setkaly s jásáním malých dětí, ale v závěru byly téměř vždy kladně ohodnoceny. Co se týče stravování, s čistým srdcem a zároveň s předem naplánovanou odtučňovací kúrou mohu říct, že takhle jsem ŽRALA naposledy jako desetiletá slečna, které ještě zdaleka nevadilo, že jí kila později budou přidávat starosti. Takže se veřejně a nepokrytě stávám jednou z účastnic nikoliv hubnutí do plavek, ale hubnutí z plavek ... uvidíte sami níže. Blééé.
Teď si uvědomuji, že jsem vlastně nezveřejnila místo pobytu našeho wellness relax týdnu. Tudíž, ještě s jednou rodinkou výborných přátel - celkem tedy: dvě matky, dva otcové, tři dcery (13, 10, 9), tři synové (2, 6, 8), dva psi, devět kol, jeden windsurfing (jak Honzík trefně pojmenoval - ten skejt na vodu :-D), tři auta jsme vegetili na přepychově vybavené chatě HZS VČ na vodní přehradě Rozkoš u České Skalice. Pro neznalé - cca 30 km od domova. Konalo se tak díky loňské premiéře, kterou jsme neváhali letos zopakovat a vyplatilo se. Pobývali jsme v místě vyvýšené části přehrady, kde už je prakticky absolutní klid, soukromí, čisto, voda bez chyby i v tuto pozdní prázdninovou dobu (v klasickém kempu je již v červnu špína a nepořádek podél celého břehu) ... až na krvelačné komáry nás neobtěžovalo vůbec nic.

Nyní již k samotným obrázkům, lépe se bude vyprávět i vzpomínat při prohlížení snímánků:
Sami vidíte, že prostředí nebylo co vytknout ... k dispozici jsme měli soukromý kousek pláže, který vyžadoval sice buď botky do vody nebo otrlejší chodidla, ale přejdu-li tento nepatrný nedostatek, opravdu nebylo možné najít sebemenší chybičku ...
Tara se nikdy vody nijak moc nestranila, ale do hloubky se bála. Tady se díky aportování její hračky naučila, tedy spíš poznala, že umí plavat a voda se stala jejím velkým kamarádem, kterého při odjezdu oplakávala skoro stejně jako svého psího přítele, se kterým si padli do noty ...
Maličkých ještěrek se na prudkém svahu vyhřívalo několik a bystří synáčci nás na ně v celku brzy upozornili. Dokonce jsme při rodinné projížďce na loďce, která patřila k vybavení chaty, jednu ještěřici vezli s sebou - byla schovaná v drážce boku člunu a já se modlila, aby při svém cestování omylem nezabloudila za mé plavky ... kromě toho, že bych šílela a bláznila uprostřed přehrady, mohla bych svým komickým vyskakováním a křepčením způsobit převrácení lodě ... atd.
... mimo ještěrek se na sluníčku vyhřívali i Tyranosauři :-D ...
Vodní bitva. Tuším, že program úterního odpoledne, během kterého nezůstalo oko suché. Ani kůže :-). Tatínkové a děti se s naplněnými PET lahvemi pustili do nemilosrdného boje rodiny proti rodině, která přešla pak v bitku každý proti každému. O nadšení a smíchu všech (ne)zúčastněných není třeba psát - myslím, že radost ze hry je ze snímku zcela evidentní.
Kluci máčáci. Ondrášek si vodu užíval ze všech sil, Honzík se stranil a bylo těžké ho zmanipulovat, aby se nebál a důvěřoval nám. Díky mělkému břehu nám přehrada dovolila opravdu téměř vše.
... bílá tlustá velryba ... Budete-li mít nezvladatelnou chuť k zvracení, dejte vědět, já to hodím pryč ...
Nejmenší člen naší posádky - dvouletý Vojtíšek. Sluníčko, které si bez ohledu na všechny ostatní nárokovalo pravidelný polední oběd a dávku spánku nutnou k tomu, aby mohl odpoledne zase fungovat na plné obrátky. Byl zlatý a moc hodný. Nechyběl u žádné aktivity, a jeho nejoblíbenějším pokrmem stal se celotáborově vítaný zmrzlinový krém na tyčce, tzv. KUNAK.
Středeční podvečerní třináctikilometrový výlet na kolech byl směřován skrze Nové Město nad Metují do přírodního areálu podél řeky Metuje, zvaného "Peklo". Bohužel načasování a porucha na kole způsobily, že cestu zpět jsme absolvovali již v autech, pro která se páni otcové vydali po večeři svižnější jízdou. Domů před desátou večerní dorazilo pět osob bdělých a pět osob spících. Ale projížďka byla nádherná a naprosto nenáročná a i pro necyklisty "ušlapatelná".
Nečekané a o to milejší zpestření nám dopřáli členové HZS Broumov, kteří zaparkovali svůj megasuperrychlýmotorovýčlun u našeho břehu a postupně nás všechny provezli po vodní ploše. Že deset minut je málo, to snad ani nemusím psát. Bylo to něco famózního, waw, příště chci znovu a zase!!! (A klidně jim i odpustím, že ti hezcí pánové provezli jen naše ratolesti a várku dospěláků si vzal na starosti potem zavánějící obtloustlý pán - s lodí ale uměl a dělal s námi různé krkolomné kousky, vítr nám česal vlasy, rychlost jízdy nás unášela do snů ...)
Pátek a poobědový cyklovýšlap do "babky", čili do Babiččina údolí. Nutná zmzrlinová zastávka na náměstí ve Skalici, pózování u kašny a u tradičního sousoší, spokojené výrazy, co víc chtít. Mrzutá havárie jedné z malých účastnic byla bolestivá pro nás všechny, ale musím říct, že její statečnost byla obdivuhodná a odřená noha stala se základem pro debatu o hře "Krvavé koleno". Počasí přálo po celý den a úmornému teplu jsme se vyhli prakticky téměř hned po vjezdu na cyklostezku chráněnou lesním porostem. Dál už všechno bylo jako v pohádce ...
A na závěr Viktorka u splavu.
***********************
Ještě musím doplnit, že mimo zveřejněných akcí jsme my matky zaimprovizovaly, vyrobily loutky (papírové obrázky na špejli) a následně zahrály dětem pohádku "O hovnu a kouzelném toaleťáku" - uvažuji, že jakés takés znění časem bude k vidění i zde na blogu :-D. A protože prostor k venkovním hrám byl opravdu veliký, uspořádali jsme "Rozkošnou olympiádu" se sedmi disciplínami, završenou medajlemi a bonbonovým náhdelníkem. Zdá se vám to málo? Dobrá, přiznávám, ještě jsem zapomněla - nemohla chybět Stezka odvahy. Plápolající svíčky na cestě vedly děti tmou, tu na ně bafla divoženka (mami nech toho!), tam zase skočil bubák (teda tati!) a v cíli slízly polibek od chlupaté opice (Vlasto! - pozn. Vlasta nebyl chlupatá opice, Vlasta je tatínek a po dětech za řevu házel plyšovou hračku :-D).
Možná, že časem přibude ještě doplněk k reportáži, protože budu mít k dispozici další várku fotografií. Myslím ale, že pro představu, jak bezvadnou dovolenou jsme si všichni užili, tohle povídání úplně stačí. Mám-li vypíchnout nějakou chybičku, věděla bych o jedné -
bylo to všechno až příliš krátké.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 22. srpna 2009 v 23:02 | Reagovat

Renuško, musela to být parádní dovolená podle toho, co píšeš, a podle fotek! A zase tak akční, jak je u Vás zvykem... nepřetržitý program pro děti, hry a dovádění...
Jsem ráda, že jste si to užili, ale fakt to bylo nějaké krátké. Ještě jsem Tě nečekala zpátky! ;-)
A počasí jste měli skutečně luxusní... :-)
Tak ať se Ti co nejrychleji povede zase splynout se všedním životem a moc se Ti po té rozkošské rozkoši nestýská... ;-)
Dobrou noc!

2 renuška renuška | 22. srpna 2009 v 23:10 | Reagovat

[1]: Leni, ona sice akční byla, ale přesto jsme si dopřávali odpočinku a relaxace a opravdu to bylo všechno vyrovnané a harmonicky sladěné.
:-)

3 Alžběta Alžběta | 22. srpna 2009 v 23:17 | Reagovat

Reni, super reportáž! Je z toho opravdu vidět, že jste se měli fantasticky! A co to kecáš o bílé velrybě, náhodou vypadáš velice vnadně a bílá vůbec nejsi, spíš celá hoříš! ;-)
Nejvíc mě pobavila ta hra o hovně a toaleťáku, ježiš, tu bych chtěla vidět! :-D

4 Eva* Eva* | Web | 23. srpna 2009 v 7:45 | Reagovat

Ahoj Renuško, krásné vyprávění o přepychové dovče, kam se hrabe nějaké smažení u moře a vsadím se, žes nepřibrala ani gram, i když píšeš, jak jsi "žrala"  :-D
Náhodou ti to moc sluší  ;-)

5 MirekČ MirekČ | Web | 23. srpna 2009 v 8:12 | Reagovat

Ta místa důvěrně znám. Jezdili jsme tam také. Podnik měl u přehrady dvě chatky. Pěkně mě to vrátilo do vzpomínek. Díky.
p.s.: vidím, že Viktorčin splav už stihli opravit (po povodních v roce 1997) :-D

6 werri werri | Web | 23. srpna 2009 v 9:22 | Reagovat

Ahoj Renuško, tak vítej zase mezi nás. tedy Tvé vyprávění o dovolené mě úplně strhlo ;-). Musela to být nádhera a podle fotek fakt parádní prostředí. Moc se mi líbí jak jste si to uměli užít. A tu fotku v plavkách tam pěkně nech. Jsi správná ženská krev a mlíko a to se dnes v době vychrtlinek cení, ne ?  :D
Jinak fotečky máš krásné a vzpomínky ještě lepší vi´d. Krásný den

7 Lucka Lucka | Web | 23. srpna 2009 v 14:36 | Reagovat

Prosím o scénář k pohádce O hovnu a kouzelném toaleťáku. Papírové obrázky na špejli už máme, případné akční hrdiny akčně doplníme.  8-)

8 Vendea Vendea | Web | 23. srpna 2009 v 18:07 | Reagovat

Hlavně, že bylo krásně a ve zdraví jste se vrátili dom  ;-) a moc ti to Reni sluší 8-)

9 Vb Vb | Web | 24. srpna 2009 v 13:22 | Reagovat

Wow, vyzera to super. A podla clanku si si aj oddychla, najma psychicka pohoda...:-) jo a fotka, si na to lepsie než ja, tak tak:-)

10 Peťka;) Peťka;) | Web | 24. srpna 2009 v 14:34 | Reagovat

je parádní, že jste si to tak užili a já jsem za to moc ráda. je vidět, že jsi načerpala energii do dalších dnů a volno vám všem prospělo. jen je pravda, že všechno nějak moc utíká. ani se nenadechnu a budu zase v tom ústavu v jičíně... je to šílený...
ps: krásné fotky, vážně se ti moc moc povedly ;)

11 Vivian Vivian | Web | 24. srpna 2009 v 22:30 | Reagovat

Len tak nahodne som zabludila na Vas blog a vsimla som si ze mate take iste plavky jak ja :D Ja len tak :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama