26. srpna 2009 v 21:54 | renuška
|
Uznejte sami, že když vám drahý milovaný řekne: "Poď se mnou ven!", tak všeho necháte a prostě jdete (samozřejmě u mužů čtenářů prohodíme pohlaví :-D).
Stejným způsobem jsem se nechala z chladného skladu vylákat na čerstvý vzduch i já a abych dodala krátkému a zcela pracovnímu momentu na dramatičnosti, pojala jsem jej jako rande. V ten okamžik se dialog o olejích a procházka po zásobárnách maziv, hlasité počty fyzického a počítačového stavu, dohady, kontroly, opisy a další související záležitosti sice při plném vnímání, ale přesto změnily na rozhovor páru ONA/ON a schůzka byla na světě. Pravda, pokud nejste nějak extrémně úchylní, těžko naleznete na kontejneru po oleji sebemenší smítečko romantiky, takže zcela chápu pochybování těch, jež přemítají, mám-li zdravý rozum dospělé ženy. Ale věřte mi, že i tahle naprosto banální a nezajímavá věc se může v jiném pojetí stát docela příjemnou a milou pohádkou. Pokud by tedy v závěru místo šťastného konce a zvonícího zvonce nezazvonil telefon, který jsem pochopitelně z důvodu změny stanoviště neslyšela a v zápětí jsem osobně byla přísně pokárána kolegyní, proč nesedím na svém místě a kde pořád lítám. Těžko vysvětlovat, že můj rajón čítá i poměrně široký prostor mimo kancelář na rozdíl od ní.
Inu, a protože mě Jarouš stále inspiruje a těší, rozhodla jsem se mu nadělit dárek. Už měsíc ho mám schovaný ve skříni a čekám, až nadejde dlouho očekávaný den, kdy budeme s ostatními kolegy společně slavit narozeniny a také konec žní. Vzpomínáte si ještě na Tatru?:
Poprosila jsem svou úžasnou přítelkyni
Katku, zda by dokázala tuhle rachotinu přemalovat na triko. Jestli si myslíte, že holky neumí kreslit auta, tak vás vyvedu z omylu, protože tahle paní umí snad naprosto všechno. Posuďte sami:
No není to fantazie?
Jára svůj dárek už viděl, protože ..... protože jsem to prostě nevydržela. Ale bylo to jen "kuk" a zase zpátky do tašky. Tenkrát poprvé jsem ho viděla dojatého a upřímně, jeho reakci jsem čekala. Už se hrozně těším, až mu ho budu moci oficiálně předat.
Pro sebe mám u Káti v dílně taky objednávku, máme s Járou totiž narozeniny s odstupem dvou dnů, takže i já dostanu dáreček. S tím se ale pochlubím, až příjde vhodná doba. :D
Renuško, to je parádní dáreček! A už teď víš, že bude mít Jára obrovskou radost!!!
Já už toho se svým drahým zažila... a to nemluvím o andělovi a našich "pracovních" schůzkách na roztodivných místech, protože jsem nikdy nechtěla, aby za mnou chodil do kanceláře a chtěla jsem s ním být sama...
A jinak, co se prostředí romantických dostaveníček týká, tak naprosto chápu, že i třeba taková olejárna má své kouzlo!!!