25. července 2009 v 14:58 | renuška
|
Jednak místo plánovaných pěti dní vyšla na pouhopouhé dva, přičemž i právě ony měly být věnovány hlavně tomu dělat dozor mým dětem. A v podstatě i domácnosti, která zase několik dní ležela ladem - především na úkor návštěvě kina (šestka Harryho Pottera byla vyloženě nutností, kterou bych si neodpustila) a hlavně jsem se s radostí mohla konečně "naživo" setkat s Bětuškou a užít si s ní neskutečně rychle uplynulé dvě hodiny klábosení a společnosti.
Čtvrteční ráno jsem plna energie zahájila společnou snídaní a ještě relativně nadšená jsem se pustila do úklidu a děti pro jistotu předem limitovala časem stráveným u televize, protože venku se už od časných dopoledních hodin rýsovalo typicky letní počasí a bazén toužil po využití. Navíc, v klidu se mnohem lépe gruntuje než s ratolestmi za zadkem:-D. Postupně se na mě začaly usmívat ložnice, WC, pracovna. Ještě zbývalo zajet na nákup (hlavně musím koupit dva octy, aby měl Ondra materiál na svůj pokus s vajíčkem), abych mohla doplnit zásoby a také uvařit oběd - po dlouhé době jsem se jako vzorná hospodyně postarala o "teplé do bříška". Kolem půl jedenácté však nastává první problém - volá Jarouš ještě s jedním kolegou, aby mi připomněli, že jsem jaksi zapomněla připravit část zásilky náhradních dílů, se kterou se právě Jára vydal ten den do světa. Jistě, jsem pitomá, chybu si vzápětí uvědomuji a sypu si popel na hlavu. S prosbou ještě škemrám do sluchátka, že vše napravím, ale ať to na mě nežalují, protože vím, jak by to mohlo dopadnout. Snad jsem si svůj nechtěný scénář vyvolala, vzápětí totiž šéf se vším seznámen žádá o vysvětlení. Nakonec se vše vyřešilo, ale s čistým štítem zdaleka neodcházím.
Doma se vracím k rozdělané práci a ven vycházím kolem čtvrté; s dětmi okupujeme bazén a mám-li na čtvrtku najít něco veskrze pozitivního, pak s pýchou a radostí hlásím, že Ondrášek se naučil plavat! V šest v rychlosti odjíždíme na sraz maminek a dětí do blízké hospůdky, kde nám ale za chvíli počasí ukáže svou nezkrotnou moc a poryvy větru likvidují mimo stromů i dráty elektrického vedení.
Bez energie odcházíme spát, bez energie se budíme a bez informací o jejím návratu fungujeme celý den, až do půl desáté večerní, tudíž krásných 27 hodin. Lednice dávno nechladí, mražák je pašák, vydržel! Kdežto já už ráno po půl sedmé jsem buzena Ondrou, který mi opatrně oznamuje malér - do čerstvě povlečené manželské postele se mu podařilo vylít pokus - rozumějte, on do octu dal vajíčko a říkal, že za 24 hodin bude skořápka úplně rozpuštěná. Ráno spěchal, ocet zcedil do umyvadla a vejce si vzal do postele, kde mu křuplo z důvodu opravdu hodně tenoučkého povrchu. A následně se rozplizlo do čisté postele v čisté ložnici. Svlékl vše, i froté potah matrace, uklidil - a já naivně a za nekonečného hubování a kárání chvátala zapnout pračku, abych zjistila, že mám smůlu. Peru až teď, v jedenáct večer. Zbývá mi ještě jedna várka. Nádech, výdech, nádech, výdech. Sektorka plná špinavého nádobí, myčka plná špinavého nádobí, dřez plný špinavého nádobí = téměř prázdná lahev Jaru. Ještě že mám plynový sporák a můžu alespoň uvařit - Ondrášek vydatně pomáhá, Honzík se odebral s tatínkem na firemní cestu. Stíhám umýt okna posraná od much, k dávce špinavého povlečení přibývá kupička záclon. Čekají na elektřinu jako já a koneckonců i děti, které si strašně těžko hledají činnost - nejde ani TV, ani PC. Jak rádi vezmou za vděk stolními hrami, ale až k večeru. I povinná prázdninová četba se jeví jako prostředek k zabití volného času. Po "o" jedeme k pediatričce pro potvrzení na tábor, abychom zjistili, že tento pátek má lékařka dovolenou. Nádhera! Alespoň nakoupíme nezbytné mňaminky pro návštěvu, která je už dlouho plánovaná a na kterou se moc těším. Pro potěšení Renuščiny dušičky pořizuji bambusovou zvonkohru domů na terasu i do práce - duté klepání dřevěných trubek je nesmírně uklidňující a příjemné.
Je 23.00, elektrický proud už jde, pračka pere, myčka myje, lednice lední, mražák mrazí. Venku se blýská, nefunguje internet, manžel hraje kdesi za horama. Dva lavory přetékají vypraným prádlem a jsou přímo nadržené na žehličku - na rozdíl ode mě. Zbývá mi jen jediné; zjistit, zda víkend spadá do dovolené či nikoliv? Pokud by totiž sobota a neděle byly klasickou a běžnou sobotou a nedělí, pak bych se na ně těšila daleko víc, než kdyby byly stejně "dovolenkové" jako předchozí dva dny.
Aktualizace, sobota dopoledne:
Mám vyprané dvě várky, umyté nádobí a téměř uklizenou poslední místnost. Internet stále nejde. Venku začíná pršet, všechno prádlo musím nechat schnout v bytě na sušácích. Vylila jsem si v lednici šlehačku. Strašně špatně se stírá z lahví, okurek a šuplíků. Mám obavy, že hektičnost dovolené přechází plynule i do víkendových dní ...
Aktualizace, sobota odpoledne:
Prádlo se suší na střídavě deštivém venkovním sušáku, nádobí umyto, oběd vč. dezertu uvařen a sněden. Přišel internet ... :-D
Renuško, u vás se asi muselo konat také pěkně! Jakýmsi zázrakem, my měli elektřinu již včera dopoledne jako jedni z mála z okolí, ale třeba u přítele nejde doteď... už jsem psala u sebe na blogu, že to ukládání se do postele se svíčkou je nesmírně romantické, ale ve dvou by to bylo ještě lepší, že?
Ale jinak.....
Zkus si nějak užít alespoň ten víkend a trochu odpočívat a relaxovat, když dovolená byla tak hektická!