A přišel útlum
31. července 2009 v 21:18 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Renuško, kráčíš v mých stopách na cestě smutku a snaze zapomenout
zapomenout alespoň na tu bolest.., protože na JISTOU osobu nelze
Kdyby jsi potřebovala vrbičku, jsem Ti plně k dispozici :*
Ještě že máš ulitu. Jsou slimáci, kteří ji nemají.
Jinak předpokládám, že je ti nějakých -náct, takže buď si jista, že tě něco podobného v životě potká ještě minimálně jednou. Láska totiž kvete v každém věku.
ehm, pardon, nepřečetl jsem si profil. Jestli jsi maminka od kud koliv, tak potom to trošku nechápu. Děti jsou určitě tvoje všechno, jsou to tvoji andílci, tak takové prkotiny hoď za hlavu. Jestli nejde o život, tak jde o ho...
Reni co napsat. Je mi líto a doufám, že brzy budou tvé dny zase prosluněné a veselé.
Ahoj Renuško. Mor na všechny chlapy!:) Je mi líto,že ti ublížili.. ale neboj, až tohle překonáš, budeš zase o něco silnější. A jen to se počítá. Sbírat síly, aby až přijde něco opravdu důležitého, aby sis jen řekla: v životě jsem zvládla spoustu černých chvilek, takže další v řadě mě jen tak na lopatky nepoloží. Posílám ti spoustu sil a připojuji přání, ať je ti brzo líp! a tady máš kytičku @---) :)
Renuško, tohle mě moc mrzí...
Měla jsem radost s Tebou z toho, jak si užívat to, že jsi zahrnována pozorností a užíváš si všech těch krásný pocitů... a teď tohle...
Co si myslet o člověku, který si takhle hraje s city?
Opravdu na to pomůže jen čas, Reni. Tak ať se Ti dlouze nevleče a brzy jsi zase veselou Renčou, jakou Tě tady známe!
Pá