Tvá tvář mi prozradí bez lhaní,
Vzhůru do oblak
8. června 2009 v 10:35 | renuška | Přišla MúzaTvá tvář mi prozradí bez lhaní,
Komentáře
Souhlasím s Mardom, půjde to ale těžko, viď. Držím palečky, jestli to pomůže.
andělé jsou potřeba, ale občas se prostě stane, že uletí, jak jsi psala... potom se musíme postavit na vlastní nohy, i když bez křídel, která nás nadnášejí, to jde hůř.. alespoň tak zjistíme, jaká síla v nás je... myslím na tebe... ty jsi taky náš andílek
Renuško, krásné..a zároveň smutné..
i tak - neztrácej naději..
Dát volnost tomu, koho milujeme, je první předpoklad k tomu, aby nás ten člověk měl rád sám od sebe a úpřimně...
Možná, že ten anděl vůbec neodletí Reni. Když vezmeš třeba kotě do dlaní a dlaně pevně sevřeš, aby nemohlo utéct, to kotě udělá všechno pro to, aby se ti vysmeklo. Když ale necháš dlaně otevřené, bude se tetelit blahem a v dlaních ti zůstane a i když pak odcupitá pryč, vždycky se bude rádo vracet.
andělé... moje srdeční záležitost... :(
každý někoho takového potřebujeme... a k poslední sloce... někdy bych to NE chtěla taky slyšet...
Reni, máš ode mě vzkaz na mailu.
Myslím na Tebe a na ty úterky, středy a čtvrtky, které Tě čekají... drž se!
Moc krásně napsané, i když ty slova, v těch zní zoufalství. Ale je v tom i hodně, hodně reality. Tak snad brzo bude lépe - i když bez anděla.