Pěkně mě kakaj!

17. června 2009 v 22:38 | renuška |  Jak to vidím ...
Původně jsem chtěla psát, ovlivněna vzpmínáním Evičky na pionýrské tábory, o mém stýskání, kterému podlehnu prvních 14 dní v srpnu, kdy obě ratolesti svěřím do rukou naprosto cizím lidem. Poprvé v životě oba kluci vyrazí na dětský tábor, naštěstí spolu s kamarády, takže tam nebudou sami. Bez jejich souhlasů ani bez doporučení bych do toho nešla, dokonce bych se bála především o pětapůlletého Honzu, jak by se dokázal zaklimatizovat. Protože jsem ale byla ujištěna, že to spíš zvládnou děti než rodiče, čeká mě dvoutýdenní uplakané období a už teď se toho bojím.
Jenže, v zápětí na to jsem si uvědomila, proč vlastně Ondru s Honzou posílám pryč. Kvůli prázdninám. Jsem totiž matka pracující, otec je též pracující, stejně jako obě babičky a dědečkové. Dvacet dní dovolené ročně je pro rodiče s malými dětmi sakra málo a tudíž všechny volné dny - resp. prádzniny nebo dosud mnou nepochopená ředitelská volna musíme předem různě kombinovat, co se hlídání týče. Nepopírám, byla jsem také dítě, i já jsem milovala lenošení a nechození do školy, neučení a užívání svobody bez povinností. Ostatně, jako každý. Tenkrát nás hlídali především prarodiče, i ti museli plánovat své dovolené a směny tak, aby mé mamině a tátovi pomohli.
Chápu, že kantoři potřebují dostatek odpočinku od stále více nezvladatelných studentů, že si tak jako ostatní pracující musí dopřát volno, podívat se po světě, případně věnovat se sami sobě. Na rovinu, každý člověk pracující ve společnosti více jak dvou lidí je denně vystaven neočekávanému nátlaku ze strany okolí a musí si umět poradit. Stres, vyčerpání, únava - to jsou ale následky společné všem, ať už učitelům či třeba řidičům autobusů.
V porovnání se "smrtelníky" však učitelé mají neuvěřitelnou výhodu v tom, že jejich dovolená sestává z podstatně více dní než ta běžná. Spočítejte si těch prázdnin - podzimní, zimní, jarní, pololetní, velikonoční, letní - plus přihoďte ještě dny, které se hodí zařadit do kolonky "ředitelské volno" v počtu pěti kusů. Že jsou tato fakta pro mnohé rodiče čárami přes rozpočet, to snad nemusím dodávat. Mám dvě kamarádky ze stran kritizované skupiny, které mi samy přiznaly, že právě počet volných nárokových dní byl rozhodující při volbě jejich budoucího povolání. Alespoň jsou upřímné. Od nich vím, že spoustu času zabere příprava na jednotlivé hodiny do školy, kontrola zpracovaných úkolů a prací. Toto je ale jejich povinnost a práce. Za tu jsou placeni. Jak to zvládají, to je jen a jen jejich problém.
Bydlím na malé vesnici, kde škola funguje od nepaměti a troufám si tvrdit, že vyuka je zde opravdu na dobré úrovni. Bohužel, co se týče zajištění náplně času pro děti, jejichž rodiče jsou v práci, tam už je to horší. Jsem ráda, že mohu Ondru nechávat v družině skoro do půl čtvrté a stejně tak Honzíka ve školce. Déle není přípustné. Nejsem jediná matka, které jakýkoliv zásah do běžného pracovního týdne dělá problémy. Veškeré výpadky, kdy je potřeba improvizovat a shánět dozor pro děti, jsou velice nepříjemné. Proč nelze po dobu prázdnin či výše zmíněných pěti dní ředitelského volna zajistit pro případ potřeby rodičů hlídání jejich potomků? Někde jsem četla, že ve velkých městech snad existují podobné možnosti s tím, že za určitý příplatek a vlastní stravu, kterou si dítě přinese, jej pedagogický dohled po dohodnutou dobu hlídá. Této variantě bych se vůbec nebránila, naopak. Netvrdím, že je nutné fungovat tímto stylem po celou dobu dvou měsíců, ale věřím, že ob týden by se to jistě dalo zrealizovat.
Bohužel, v dnešní době je vše o penězích a pokud nebude nikdo ochoten uhradit náklady člověku, jež bude mít starosti navíc na svých bedrech, pak mé naivní a nesmyslné představy zůstanou stále jen naivními a nesmyslnými představami.

Předem se omlouvám Vikovi, jež jako kantor jistě bude mít k mému článku co říci. Není to psáno cíleně a s úmyslem kohokoliv osočovat, jen mi vadí, že v této situaci je stále brán zřetel jen na jednu stranu mince.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 17. června 2009 v 22:50 | Reagovat

Pro pracující rodiče je tohle opravdu velký problém a zvlášť v malých obcích, ale těm učitelům, těm to fakt závidím! ;-)
Reni, dětem se na táboře bude určitě líbit, zvlášť když tam jedou i s kamarády! Možná jim bude trošku smutno a Tobě taky, ale určitě se za nima budeš moct jet podívat!

2 Radka Radka | Web | 17. června 2009 v 22:54 | Reagovat

Hele... Já se taky asi postavím na stranu učitelů, protože můj anděl je učitel... A když jsem viděla, kolik toho na něho nakládají, jak se ti, sprominutím, parchanti chovají a kolik toho má, volno se mi zdá pro ně to nejmenší... Když už nemají odpovídající ohodnocení...
Ale taky chápu tvoji stranu věci...Napadá mě akorát najít si paní na hlídání, nebo něco takového... Ale to je určitě finančně hrozně náročné...

3 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 17. června 2009 v 23:01 | Reagovat

Tak, Ráďo, ten Tvůj už je také "anděl"?  O_O  :-D

4 Radka Radka | Web | 17. června 2009 v 23:19 | Reagovat

Né, já jen abyste mi rozuměly a víc se do toho vcítily:-D Můj je čáp:-D Křídla to má, takže ho nachvíli přeoperovat můžu:-D

5 ViK ViK | 18. června 2009 v 13:04 | Reagovat

Já se raděi nekloním ani k jedné straně. Chápu rodiče i učitele. Pro rodiče jsou prázdniny opravdu komplikací, to uznávám. Ovšem učitelské povolání je opravdu náročné a jak řekl jeden kantor - ty dva měsíce odpočinku v létě jsou potřeba, aby učitel byl vůbec schopný od září zase učit. Protože pak je čeká deset měsíců psychicky hodně náročné práce.

A k tomu hluku .. já to Reni nemyslel tak, že Ti co dělají hluk jsou špatní. Já tím článkem chtěl poukázat na to, že žijeme v hlučné době, hlučném prostředí. Jestli jsem se Tě dotkl, tak se moc omlouvám, to jsem neměl v úmyslu.

6 Eva* Eva* | Web | 18. června 2009 v 14:51 | Reagovat

Kéž by se klukům na táboře líbilo tak, jako Beebie, když jela poprvé. Ta odjížděla s pláčem a domů se vracela nadšená. Dodnes mám schované její diplom za rozdělání ohně. Byl to totiž tábor s indiánskou tématikou.  :-)
Renuško hezké odpoledne. ☼

7 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 18. června 2009 v 17:11 | Reagovat

vím o čem mluvíš, pamatuju se, že mamka taky plánovala, když jsem byla malá, pak když byla babička s dědou v důchodu, tak to už šlo... ale jinak to je pro rodiče vážně spousta starostí... :(

8 Hospodynka Hospodynka | Web | 18. června 2009 v 22:17 | Reagovat

U nás organizuje dům dětí příměstské tábory - je to takové hlídací zařízení od pondělka do pátku, dětičky ráno přijdou, vychovatelky pro ně mají vymyšlený program, v poledne jdou do jídelny na oběd, potom mají další hry a akce. Nevím, jestli končí ve dvě, ve tří nebo ve čtyři, ale zaměstnaným rodičům to hodně pomáhá a ani to moc nestojí.

9 James003 James003 | Web | 19. června 2009 v 15:11 | Reagovat

[8]: Tak to mate super*palec*

10 Werri Werri | Web | 19. června 2009 v 21:51 | Reagovat

Já jsem měla štěstí, že když první žabka nastoupila do školy, panímáma nastoupila důchod. Prostě záchrana. Už tyhle starosti nemám. My se sestrami, jsme jako děti jezdili i na dva tábory v létě, co také s námi, že :-?
Držím palečky, ať se tábor líbí

11 Elora Elora | Web | 21. června 2009 v 14:46 | Reagovat

..no jako matka se kloním k tomu, že ty dva měsíce, kdy bude volno, mě děsí, děti se nemohou dočkat. Máme obě babičky i dědy pracující, oba pracujeme, naštěstí muž i jeho rodiče si to mohou přizpůsobit. Nemohu souhlasit, že učitelé potřebují tolik volna, znám i jiné profese psychicky náročné , kde to volno také nemají.. ale nechci tu vyvolávat nějaké spory, je to každého názor... jeden měsíc by bohatě stačil, vždyť jsou pak další delší prázdniny. Tobě, Reni, přeji fajn léto, klukům ať se tábor vydaří. Mirka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama