Nekonečně dlouhý monotónní blues

1. června 2009 v 9:02 | renuška |  Přišla Múza
Blues jako takový jí nevadil. Obecně neupřenostňovala žádný styl hudby, vybírala si ze všech žánrů a sympatizovala s takovými melodiemi, které v ní vyvolávaly alespoň nějaký pocit. Nesnášela písničky o ničem. Textově ani hudebně. Prázdné a bez výrazu. Podléhala svým náladám a jim podřizovala téměř vše.
Živelný a tvrdý rock měl na svědomí její dravost. Touhu po údernosti s nádechem násilí, hutnost vzduchu a kůži orosenou potem.
Něžný jemný pop pomáhal s ostatními kulisami vytvořit doslova růžovo. Sladko, hladivo, mazlivo.
Jazz voněl vínem a kouřem z doutníků, různorodé a přitom dokonale sladěné tóny proplouvaly oázou klidu a nerušily snění.
Pro dechovku a klasiku nedorostla, ač se jí nebránila. Možná časem.

Brala by všechno, dohromady i zvlášť, pokaždé jinak, jinde, jindy. Zkoušela hledat, kde by jí rytmus rock´n rollu rozvibroval a roztančil každičkou buňku jejího těla. Kde by usínala pod křídly romantických ploužáků a vstávala s vůní čerstvého jazzového kafe z překapávače. Kde by jí, téměř předem naplánované, milování s mužem až příliš úzce nepřipomínalo ...

... to nekonečně dlouhýýýý monotóóónííí blues.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alžběta Alžběta | 1. června 2009 v 15:38 | Reagovat

Nekonečně dlouhý monotónní blues je opravdu k zbláznění a občas by to chtělo vystřídat jiným žánrem... :-)

2 jana jana | Web | 1. června 2009 v 16:33 | Reagovat

Pro temperamentní dívku,jako je renuška není monotonní blues dobré.Ona je živelná a musí žít naplno.To je dobře.A moc hezky jsi to Renuško vystihla.hezký den:-)

3 Radka Radka | Web | 1. června 2009 v 19:46 | Reagovat

Ježiš, já jsem dneska tak blbá, že mi to došlo až po dvojím přečtení... Hezky napsanné to je, ale radit neumím...

4 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 1. června 2009 v 19:50 | Reagovat

je to úžasně napsaný... člověk z toho uplně tu hudbu slyší... :D

5 Eva* Eva* | Web | 1. června 2009 v 19:54 | Reagovat

Renuško, hluboká poklona.
P.S. Nekonečně dlouhý, monotónní blues je někdy hrozně ubíjející, vím vím to z vlastní zkušenosti.....

6 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 1. června 2009 v 21:24 | Reagovat

Renuško, hezky jsi to vystihla!!! Přála bych Ti zažít nějakou divokou diskotéku plnou písniček na přání! ;)

7 Werri Werri | Web | 1. června 2009 v 21:48 | Reagovat

Reni, moc krásně napsané. Změna rytmu je jen k dobru  :-D

8 Radka Radka | Web | 2. června 2009 v 20:39 | Reagovat

Dneska jsem cestou do a z Ostravy poslouchala v mobilu hudbu, a pouštěla jsem si samý rock, a vzpoměla jsem si na tebe, a celou cestu jsem měla takové myšlenky, že jsem se až stydět musela. A ještě vedle mě seděl takový fešák...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama