Náladovka
27. května 2009 v 17:10 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Renuško,já myslím,že o bezstarostnost jsem přišla ve chvíli,kdy jsem se vdala a měla děti.To mi bylo 20 let.Ale že bych za tu dlouhou dobu nějak zmoudřela a přestala blbnout,to ne.Tak jestli máš obavy právě z toho,tak ti říkám,děvče,neboj,blbnout,toužit,milovat,plánovat a snít o lepším budeme do konce života
Reni, já taky myslím, že se to nestane, znám ve svém okolí několik prdlých a praštěných ženských a to jim už dávno bylo přes 40. Moje bývalá učitelka angličtiny má dokonce přes 80 a je nádherně prdlá a mladá na duchu ještě pořád. Já už se taky blížím ke 40-ti a tak nějak věřím, že nikdy nezakysnu, protože právě ta praštěnost je naší jedinou nadějí, že se ze života budeme radovat, i když už budeme věkem "staré baby"
A pokud jde o tebe, tvá živelnost a chuť žít naplno se podle mně nijak zničit nedá, ty jsi taková prostě od přirození a s tím nic nenaděláš.
Já so to docela užívám, je mi fuk, co si myslí mé okolí, život letí a nikdy nevíš, kdy přijde konec.
Já sem toho žvivým příkladem a to už mi bude napodzim 58
Musela jsem se vrátit...Zase mi ujel komentář a ještě k tomu jsem ani nestačila opravit slovo.
Mlle to napsala skvěle, neboj, že bys z toho vyrostla, jen bych chtěla říct, že koukat na lidi, co si pomyslí je blbost. Dělala jsem to určitou dobu, ale už je mi úplně fuk, co si kdo myslí. Život pádí šíleným tempem a člověk by měl za každých okolností zůstat svůj, užívat si a necpat se kvůli někomu do role nějaké matróny. Někdo se totiž jako stará matróna chová už od mládí..Mně se hrozně líbí, když lidé zůstávají stále stejní.
Reni, já myslím (nebo v to alespoň doufám), že z tohodle se nikdy vyrůst nedá! Jsme-li trochu bláznivé, jistě takovými zůstaneme...