Zásadní změny
25. dubna 2009 v 8:58 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Renuš, nikdy nebudeš mít na 100% potvrzeno, že jednáš správně..to je proste životní úděl všech lidí..někteří to berou sportovně..někteří s humorem a někteří si ten "problém" převracejí, zkoumají ze všech stran a hledají jistotu..bohužel, jistota je jen ve smrti
..já byl dřív "pošuk", který do všeho vletěl po hlavě a teprve pak uvažoval..a dnes spíš hledám všechna možná negativa, která mé rozhodnutí přinese..nejen pro mě, ale i pro ostatní..někdo to nazývá zodpovědností
...je to neustálý boj mezi tím, co chceš sama a tím, jak vyhovět i svým blízkým..někdy se kompromis najde, někdy i ti blízcí pochopí, že nemají právo Tě omezovat..a opravdu to právo nemají..zkus před nimi ten svůj "problém" jen tak lehce nadhodit..a uvidíš..možná se strachuješ zbytečně
Nedá mi to a napíšu sem komentář. Na to, jak jsem mladá, tak vím, že říkat, to se mi stát nemůže, je opravdu hodně naivní. Ale bohužel platí, že každý se musí rozhodnout sám. Není dobré a špatné rozhodnutí - každé z nich má své pro a proti a člověk nikdy neví, jak by to dopadlo, kdyby se rozhodl jinak. Obecně není dobré být hodně sobecký, ale obětovat se taky není řešení. Co je a co není za hranicí si každý musí stanovit sám. Někdy stačí udělat prostou bilanci - má dáti/dal a člověku to otevře oči, občas je třeba většího rozboru. Ale já sama teď už doporučuju jednu věc - když se rozhodnu změnu udělat, tak kvůli sobě (a když kvůli někomu jinému, tak nepodmíněné mnou). Protože když se například člověk rozhodne opustit někoho kvůli někomu jinému, tak musí počítat s tím, že to nedopadne dobře a pak by to tomu druhému mohl navždy vyčítat. A tyhle rizika je třeba dopředu znát. Je to tak s prací, vztahy, koníčky, přáteli ... čím víc má člověk možností volit, tím je to složitější. Tak hodně štěstí při volbě, ať se rozhodneš jakkoliv, my tě budeme mít rádi.
jistota... v čem člověk vlastně tu jistotu má? zestárne a umře... to jsou jediný dvě vážně 100% jistoty, které znám. člověk nikdy neví, co ho potká a jak se má v dané situaci zachová. většinou se vše pozná, až když nějaký čas od té situace uplyne. jenže každý člověk je jiný, má jiné povinnosti, závazky, povahu a každý se v dané situaci zachová uplně jinak. v tomhle případě ale.. vážně nevím... je to tvůj život, ale už ho máš propojený se spoustou povinností, které tě vážou... rozvažuj... a uvidíš, která váha převáží a která pro tebe bude nejšťastnější..
moc ti přeju, aby vše bylo v pořádku a abyses rozhodla správně a svého rozhodnutí nelitovala... mám tě ráda
Jistotu nemůžeme, Reni, získat nikdy. Snad jen odvahu a odhodlání ke krokům do neznáma... případně oporu někoho dalšího, který je mnohdy tím nejdůležitějším!
Na druhou stranu - PROMIŇ - jestli to není trochu alibizmus stavět zásadní změny v životě na jediném slovu jiného člověka. Konečným impulzem k akci a reakci by mělo být především Tvé vlastní uvědomění... to slovo je jen jedním (možná nejdůležitějším) z argumentů pro a proti.
Každopádně přeju, ať je rozhodnutí co nejlepší a kýženou podporu ať získáš!!!
Taky mám čas od času sto chutí seknout s tím věčným papírováním bez špetky kreativity. Jednou jsem to udělala. Krátce po škole jsem se nechala zlákat nabídkou jednoho rádia a zkusila to tam. Nezadařilo se, vyšupajdili mě ještě ve zkušební době. A já už se viděla někde jako slavná hvězda
. Teď máme v práci prima partu. Pořídili jsme si do kanceláře mezi šanony akvárko s barevnými rybičkami. A hned je to veselejší. Třeba se to u Tebe taky za pár dní zlepší. Na mě šéf řval, že ho s--u, i když k tomu vůbec nebyl důvod, já to šla obrečet na záchod, a za pár dní se umoudřil a zase bylo dobře. Přeju Ti, ať se rozhodneš jakkoliv, ať se rozhodneš správně a daří se
Že musí obětovat kus svého štěstí pro štěstí ostatních...tak s tim az tak nesouhlasim. Urcite clovek musi brat ohled na deti atd., ale kde je receno, ze zena musi byt nestastna aby ostatni stastni byli? Prdlajz, jdi do toho, zivot utika jak voda...
Drzim palce!
Tak já se tady smolím s komentářem a doba platnosti už vypršela a je to fuč. To sou mi vnálezy..
Chtěla jsem jen napsat něco z mýho života. O mým problému víš, přišel když mi bylo zhruba tolik, jako je teď tobě. Já se zachovala tak, abych nikomu svým rozhodnutím neublížila a dnes už vím, že to byla moje největší chyba. Nedávno jsme se s Beebie bavily o životě a ona mi řekla, že v té době jsem měla být trošku sobecká, že jsem měla vzít život do svých rukou. Já to neudělala a občas jsem si pak v duchu říkala, (když byl doma problém) že jsem obětovala své štěstí ve prospěch rodiny a nikdo to neocenil Nevím co jsem čekala, byla jsem jednu dobu hodně zahořklá a kdych mohla vrátit čas, rozhodala bych se kousek toho štěstí urvat pro sebe.
To je můj příběh, já samozřejmě nevím, co tě trápí, jen jsem tím chtěla říct, že život máme jen jeden a pádí šílenou rychlostí a pokud není úplně šťastná maminka, můžou to trochu odnášet i děti. To nejsou moje slova, to mi řekla Beebie a já si vždycky myslela, že dělám dobře a že nic z mého chování nepozná...
Hezký večer.
Renuš,nevím,co máš konkrétně na mysli,jen asi tuším.Tak tedy,já být dnes mladá,tak bych asi šla do nejistoty,ale jestli se obáváš,nebo jestli nevíš,zda si polepšíš,tak bych asi na tvém místě zatím žila po svém,a když by se objevilo něco,pro co stojí za to bojovat a měnit,teprv bych do té změny šla.Ale člověk nemusí pálit mosty,a přes to může začít svobodně myslet a pak i svobodně jednat.Víš jak to myslím?Prostě změň okamžitě,ale nebourej,když máš obavy
Obětovala jsem své rodině obrovský us svého života, zahodila jsem pár pracovních nabídek, které nebyly vůbec špatné a teď vím jedno - už budu dělat jen to, co chci.
V tomhle bych se Reni taky přikláněla k Janě. Změnit, ale zatím nic nebourat... Já vím, že jistotu člověk nemá nikdy, ale když je člověk tak strašně moc zamilovaný, nemůže to brát jako normální stav, to jsi v podstatě v jistém smyslu dost bezbranná, je to jako být pod vlivem drogy a tudíž na rozhodování dost nepříznivý stav... Já bych asi na tvém místě chtěla tu drogu napřed okusit a pak bych počkala, až bych si na ni zvykla, co by to se mnou dělalo pak. Jestli by to byla zhoubná nebo povznášející zkušenost, nebo jestli by z toho bylo tvrdé vystřízlivění a hořká kocovina... Někteří lidi jsou pro nás jako víno a vitamíny a někteří zase jako jed...
ten konec mě dostal... co se týče akcí na klíč... tady tu jistotu chápu...
a kdybys neměla kluky, asi ti i poradím, jdi do nejistoty, vyzkoušej něco jinýho, uteč... jenže tebe ta jistota váže... a je ted hodně těžký volit... jestli se ti vyplatí ztratit všechno to, co jsi vybudovala kvůli něčemu, který vlastně ani určitě nevíš jaký bude...
těžká volba, ale at se rozhodneš jakkoli, doufám, že to bude správně... a jak jsem tak koukala, ty už ses asi rozhodla pro jistotu...
obětovat vlastní štěstí za štěstí jiných... :( vím co to znamená... :(