5. dubna 2009 v 21:58 | renuška
|
... ve víru dobročinných akcí. Paradoxně tak dlouho očekávaného sluníčka jsem si v sobotu téměř neužila a v neděli už jeho síla byla podstatně menší. To je na uplynulém víkendu to mrzuté. Daleko příjemnější je ovšem následující:
Sobota byla už měsíc rezervována pro odpolední čtyřhodinovou dílničku pro děti s velikonoční tématikou. Dopoledne jsme s maminkami připravily vše potřebné, vyzdobily sál, nachystaly propriety a prosily hostinského, aby nám zatopil, protože do prostoru, kde se akce konala, se teplo jarního sluníčka téměř vůbec nedostalo. A právě ono bylo naší největší konkurencí, protože - zcela pochopitelně - většina lidí raději strávila volný den v přírodě než zavřená za dveřmi staré hospůdky. Ovšem ten, kdo možnosti vyrobit si velikonoční dekoraci využil, určitě nelitoval. Z dílničky si každý odnášel naparáděný sváteční květináč. Bohužel se mi nepodařilo včas vyfotit Ondráškův výtvor, protože jsme jej téměř čerstvý ještě týž den dovezli k Laluškovi domů, aby těšil babi a dědu. Proto předkládám svou dekoraci, která postrádá dětskou fantazii a možná až příliš ladí. Chybí mi tam nádherné zápichy v podobě zajíců a sluníček, ozdobené dřevěné kolíčky i vatová kuřátka. Přesto doufám, že pro představu postačí.


.............
K výčtu přiřazuji i popis nedělního dopoledne, které jsme, jako každoročně, věnovali spolu s ostatními dobrovolníky čistce příkopů, okolí silnic, cest a přilehlých zahrad a polí.
Jestli se člověk někdy chytá za hlavu nad lidskou hloupostí, pak v tomto případě je ještě potřeba si důrazně zanadávat nad člověčí prasečinou, protože co jeden nevyhodí jen tak zbůhdarma do přírody, to se nevidí. Pravda, letošní úlovky nebyly nijak kuriozní, nepočítám-li konstrukci kuchyňské židle, dveře skříně a mnoho součástek a náhradních dílů od rozličných vozů. Kolegové se těšili mrtvému psovi a kupě opotřebovaných pneumatik. Klasickým materiálem do sbírky bordelu jsou krabičky od cigaret, lahve, častokrát dětské pleny. Minulý rok nás "mile" potěšil jakýsi JUDr. z Prahy, který naši minivesničku poctil pytlem plným odpadků včetně korespondence. Zpětně nás zamrzelo, že jsme mu za náš spolek nezaslali děkovný dopis, ve kterém bychom mu s úctou sdělili naši radost nad tím, že po něm můžeme uklízet jeho nepořádek, který v keřích podél silnice nemá co dělat.
Formou procházky jsme za dvě hodiny všichni dohromady uklidili dobrých dvacet kilometrů zaneřáděných příkopů. Možná více. Letos na rozdíl od minulých let jsme se ale netriumfovali tím, kdo našel lepší poklad, ale společně jsme hořekovali nad lhostejností spoluobčanů, kteří obdrželi osobně informační leták, aby se do této všem prospěšné akce připojili. Z cca 500 oslovených dorazil jeden manželský pár. Úspěch dle mého vypadá jinak. A bohužel právě laxnost ostatních, kteří dělají, že jich se to netýká, způsobuje naši nechuť v této činnosti pokračovat.
............
Ano, víkend jsem měla opět nabitý, náročný, únavný, stále nemám umytá okna, sluníčka jsem si neužila a do práce se budu vracet neodpočatá. Přesto mám dobrý pocit, že jsem byla jedna z těch (vč. mého manžela a synů), kteří byli ochotni věnovat pár hodin svého soukromého času pro dobrou věc.
TaK tomu JUDr z Prahy bych neposlala dekovny dopis, ale odpad hezky zabalila a poslala mu ho cely nazpet
) Kvetinace musely byt krasne a vas vykon uctyhodny!!!