close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Vyšla jsem ze cviku

8. února 2009 v 20:00 | renuška |  Jak to vidím ...
Když jsem byla na mateřské, krásně jsem měla celý den nalajnovaný, abych po o. dala mladšího syna spát a mohla si v klidu nerušeně číst až do odchodu do školky pro syna staršího. Tzn. ráno do osmi cesta do školky, pak úklid bytu (dle dnů ještě bonus v podobě generálky koupelny, zalévání kytek, prachu setření - luxování bylo na programu denně), pak kuchařina - přece by manžel nejedl studené rohlíky, když může mít doma teplé čerstvé masíčko, já mu k obědu dělala společnost, pak ven nebo doma s knihou lehnout teď, případně si pospat, než gong zavelí k odchodu pro ratolest. A prakticky až do druhého dne nic extra nebylo nutné činit, leda se tak poflakovat a nebo pracovat a myslet si, že jsem coby matka na mateřské fakt zaneprázdněná.
Po nástupu do práce jsem se zkoušela na změnu rytmu aklimatizovat asi tak půl roku, abych následně zjistila, že mám prostě smůlu a všechnu práci budu stíhat, ale se skluzem, tudíž nebude každý den vysmejčíno, uvařeno a další nesmysly. Ve výsledném efektu to u nás vypadá tak, že luxuji jen sedačku, jinde máme plovoucí podlahu. Tu stírám dle potřeby a času tak jednou týdně po místnosti. Prach likviduji též stejně, květiny jak kde, někdy už sbírám jen opadané suché lístky. Dětský pokoj zvládám ignorovat i měsíc, pak na tři hodiny zavládne rozruch a křik, třídění potřebných a rozbitých hraček, ústřižků papírů, špinavých ponožek a já mám dobrý pocit z dobře vykonané pitvy. Na den:-). Vařím jen o víkendu. Někdy jednou, někdy dvakrát. Peru a žehlím, když přetékají koše. Mám myčku!!! Nemám čas.
Najednou jsem z čista jasna musela s nemocným Honzou strávit více dní volna, než jsem byla zvyklá. Naivně jsem doufala, že nasadím tempo a zvládnu opět byt pofackovat dopoledne vč. vaření. Omyl. Využila jsem teplých peřin, času navíc a taky jsem se rozhodla být vůči sobě benevolentnější a tolerantnější, takže jsem si ledasjakou práci odpustila. Na pár hodin. Nejhorší je, že sice plán splním, ale on pacholek je nekonečný, takže běhám pořád dokola jako křeček v kleci a připadám si jak na kolovrátku. Nechutně moc se těším do práce, protože pak konečně zase budu mít důvod se na co vymluvit. Nejsem totiž robot, abych zvládala bez chvíle relaxace dvě a více směn za den. Že jo, holky:-)))
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jana jana | Web | 8. února 2009 v 20:50 | Reagovat

My ženský to vůbec nemáme lehký,práce je pořát dokola a když se jednou na tu otročinu na chviličku ulejeme,tak si to hned vyčítáme.Mám pocit,že jsme pěkně hloupý,ale stejně mi to nepomáhá a stejně se céítím vinna,kdykoliv se na něco vykašlu.Takovou nemocí,jakou trpíme my ženský,celej život,tak takovou chlapi nemaji ani chviličku.Holt se uměli narodit.-)

2 Eva* Eva* | Web | 9. února 2009 v 10:26 | Reagovat

Hm, já myslím, že je dobře, že jsi z toho zajetýho cviku vyšla. Protože ženská by neměla být za robota..

Když to tak čtu, musím přiznat, že jsem toho taky zvládala dřív mnohem víc, než dneska. Taky jsem ale byla dost ze všeho přešlá a nervní..

Hezký den.

Jani, já v tom mám jasno, až se podruhý narodím, tak budu určitě mužskej.

3 Zabka Zabka | Web | 10. února 2009 v 18:55 | Reagovat

Renuško, buď v klidu - on ten nepořádek nikdo jiný za Tebe neuklidí, takže oddechový čas koukej využít:) Někde jsem četla vtipný mini příběh. Bylo to o ženě na mateřské a jak se vždy manžel divil, že je večer ko. "Když je jako doma." Ona mu vždy povídala, co celý den uklízela a nejen po dětech. Nevěřícně kroutil hlavou. Na druhý den, po práci - dům vzhůru nohama. On absolutně nechápal. A ona se ohradila:"Pamatuješ, jak jsem ti včera říkala, co vše jsem dělala? Tak dnes jsem se na to vysra* :)"

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama