Nechte mě domluvit!
8. ledna 2009 v 12:00 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Jejda, tak tohle úplně nesnáším, když mě někdo neposlouchá
)) Doma kolikrát musím vyloženě bojovat o to, abych si mohla to své doříct (a přitom já mluvím tak ráda!
, někdy se i urazím a pak už ze mě nedostanou nic, to pak prosí a škemrají, ale mají smůlu he he...![]()
no jo, co na to říct? prostě občas nás lidi jednoduše nevnímaj! to mě může vždycky čert vzít, když mluvím a najednou zjistím, že dotyčná osoba, ke které bylo mluveno, neví z toho, co jsem říkala, vůbec nic.. :( co naděláš?!
Já už si na nezájem zvykla, tak radši mlčím. U nás je to normálka, hlavně když mluví "on" tak se 10x ptá, jesti ho vůbec vnímám.
"Tak jsem to dostala je dobrý." Přímo nesnáším, když tuhle větu některé ženy používají, aby oznámily příchod menstruace.
Hezký zbytek večera.
To mi mluvíš z duše.Na toto téma vedeme s dcerou taky diskuze.Chlapi povídaji nám většinou to svoje a když chceme taky něco říct,tak jsou pryč.Oni se rádi vytahujou,mluví o sobě,ale naslouchat nedovedou.Taky nás to vždycky vytočí.Musím ale říct,že mají jiný styl mluvy.Poznám to taky podle syna.Já když chci manželovi něco vytknout,tak mluvím delší dobu,než vyjádřim všechno,co říct chci a manžel se se mnou hádá a odporuje.Pak mi příjde na pom oc syn,řekne dvě věty avystihne tím úplně všechno a manžel sklapne.Synovi je devatenáct,ale dokáže to takle už od svých 14 let.Nestačím se kolikrát divit.-)