Hříchy ze školky
24. ledna 2009 v 11:42 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Parada, to je zahada co se v tech malych hlavickach deje za myslenkove pochody![]()
Renuš,kdybys věděla, jak se z tu černou jízdu, vlastně dvě, ještě pořád stydím.
Mně jsi s těma kartičkama připomněla, že člověk vždycky nějak touží po tom, co nemá. Mě, jako holku zase přitahovaly odznáčky dárců krve. Za tu červenou kapičku bych dala nevím co! Nikdy jsem jí nemohla mít, protože v 6ti letech jsem dostala žloutenku a krev jsem dávat nesměla.
To je moc roztomilý vyprávění a dost jsem se tomu nasmála.Naše malá Renuška,kradla průkazky jako straka.-))))Napadlo mě,jestli tě to nepřitahovalo proto,že mít průkazku,i když jen na dopravu,je jako průkaz totožnosti a to mohlo působit,jako že jsou ty děti něčím důležitý.Asi na mě by to tak působilo.-))
Já kradla voskovky. Bylo mi líto, že je doma nemám a tak jsem mamče tvrdila, že mi je dala kamarádka. Jo, hříchy mládí ![]()
Nazdárek, no snad to rybky přežijou. V Hornbachu mají skoro sterilní prostředí, tk je zvykám. Stejně je to asi pro ně šok.
Pěkný večer.
To byl moc pěkný příběh. Já si taky pořád něco představovala a vymýšlela. Jsem z 6 sourozenců nejstarší a jednou jsem je všechny (tenkrát jsme ale byly jenom 4) nadchla pro hru "na ponorku". To jsme ze skříně vyházely šatstvo, sedli jsme si dovnitř, na tu tyč nahoře jsme připevnily plechovku se svíčkou a "pluly" jsme širým mořem. Doteď mi z toho běhá mráz po zádech, co všechno se mohlo stát. Svíčka totiž vypálila do dřeva díru a kdyby se ty dveře zasekly.... Naštěstí se nic nestalo a rodiče se taky nic nedověděli, nápad to byl ale pěkně pitomý.
DD
Renuš, milá vzpomínka, tyhle ze života jsou stejně nejlepší:)