"dfjk kjfd"

10. ledna 2009 v 7:10 | renuška |  Jak to vidím ...
Když položíte prsty obou ruk správně na klávesnici, tudíž palce na mezerníku a prsty rozdělené tak, aby uprostřed řádku s volnými písmeny GH byly ostatní klávesy zakryté, pak vám možná už přijde titulek článku logický. Tedy až na ty uvozovky:-). Na stránkách Žabky jsem totiž našla výborný tip na mé další vyprávění, tentokráte z období mých krásných středoškolských let.
SŠ jsem zdědila po mamince - obě jsme úspěšně absolvovaly ústav pro adolescenty, který nás měl připravit a naučit, jak si vést v zemědělské sféře coby účetní. Kdysi jsem tedy uměla spočítat, kolik, kdy, jak a čím se zaseje, jaké jsou výnosy, kdy se sklízí. Plodiny se střídají po sedmi letech, zvířata mají tolik a tolik mláďat, některá jsou březí měsíc, některá devět. Do toho právo, marketing, management - moderní učivo porevolučních let. Co se však nezměnilo, to byla výuka psaní na stroji, neboli "Technická administrativa". To by ještě nebyl takový zázrak, ovšem co za div lze považovat, to je kantorka, která učila nejen moji maminu, ale i mě - malá černovlasá droboučká paní s nechutně přísnými kritérii a razantními závěry, uč. Krejcarová. Zásadně nepřipouštěla kompromisy, nutila nás tvrdě trénovat, v prvním ročníku jsme dokonce museli mít z tvrdého kartonu o rozměrech A4 tzv. bryndák, kdy všechny rohy byly na provázku a ten se vinul kolem našeho krku. Takže se nám nad prsy objevila clona, skrz kterou jsme nemohli kontrolovat klapání našich nešikovných prstů. Musím však obhájit tuto praktiku, protože všichni studenti mohli časem prohlásit, že píší všema deseti a bez dívání!
Paní učitelka Krejcarová nenáviděla dlouhé nehty, které škrábaly po vzácných mechanických psacích strojích, takže jednou za čas kontrolovala, zda bříška prstů mají přesah nebo ne. Pokud neměly - a to si nevymýšlím, protože jsem to zažila na vlastní kůži - pak nastal boj. Dostalo se nám jednak pokárání, po kterém jsme byli nuceni podstoupit ještě náročnou kosmetickou úpravu. Se zahradnickými nůžkami na živý plot jsme museli své pěstěné nehýtky před jejími ostřížími zraky ostříhat! To si neumíte představit, jak to jde blbě. A vzdorovat opravdu nešlo, protože mimo běžného domácího úkolu, a sice přepisu textu na 3 strany archu papíru bez více jak 6 chyb na listu při dodržení grafické úpravy + desetiminutového diktátu se závěrečným výpočtem průměrných úhozů za minutu vč. vyznačených překlepů, hrozil ještě bonus přepisu navíc. A o to nikdo z nás nestál.

Faktem zůstává, že díky zmíněné profesorce doteď umím všemi deseti na klávesnici hospodařit, nehledě na to, že se mi dokonce dostalo ve čtvrtém ročníku cti být jednou z účastnic soutěže východních čech v psaní na stroji, kde jsem skončila na krásném třetím místě. K tomu musím připočítat ještě státnice, které se na SŠ pod přísnou kontrolou absolvovaly. Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. A možná i ty propočty v rostlinné a živočišné výrobě mají své uplatnění v mém současném životě. Pracuji totiž jako skladová vedoucí ve firmě, která dodává zemědělcům techniku, maziva, servis, díly - orientace v těchto oborech je tedy více než výhodná. Ale o mém zaměstnání zase až někdy příště.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 10. ledna 2009 v 9:14 | Reagovat

tak jak teda koukám...tak zlatej zaviačíč... :D je to program, jenom stroj... nikdo tě nebuzeruje.. jedeš si svým vlastním tempem, kdo byl pozadu, byl prostě pozadu... úhozy ti to vypočítávalo automaticky... :)

je to sice hnusnej program, ale závěr stejnej... :) umim psat všema deseti a už si nedokážu představit, jak to někdo můžu provozovat jinak... :D

2 Zabky-svet Zabky-svet | Web | 10. ledna 2009 v 10:20 | Reagovat

Ohromný článek! A skrytá relama - chichi, děkuji :) Můj "prstoklad" zažil mírnější učitelku - takže do klávesnice koukám..a některá písmena naťukávají nevhodné prstíky. Ale mně to tak vyhovuje a píši docela rychle. Myslím, že předělání by mi přivodilo guláš.

3 jana jana | Web | 10. ledna 2009 v 16:54 | Reagovat

Nechtěla bych s tebou závodit ve psaní.-))

4 Eva* Eva* | Web | 10. ledna 2009 v 20:34 | Reagovat

Teď se ale pěkně stydím. Kdysi mi tatínek koupil psací stroj a učebnici. Skončila jsem ale hodně rychle..Ani jsem nedošla snad k tomu dfjk kjfd. Teď, když potřebuju psát rychle, tak se akorát vztekám. Mám samý překlep, datluju dvěma prsty a musím u toho čumět na klávesnici.

Proto závidím každému, kdo to zvládá a tobě všechna čest!

5 mardom mardom | Web | 10. ledna 2009 v 22:00 | Reagovat

Taky jsem měla přísnou učitelku a taky umím dobře psát i bez dívání - ale nejvíc mi v tomhle dalo až psaní Diplomové práce, to jsem se neuvěřitelně zrychlila :D a taky i předchozí seminárky na VŠ. Psát jsem sice už na SŠ uměla bez chyb, ale pomalu. Rychlost opravdu přišla časem a opakováním.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama