V restauraci
27. prosince 2008 v 20:02 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
No ja si myslim, ze to neni otazka jak moc jste si blizci, ale proste ze kazdy jsem jiny. Treba ma velky hlad a tak si to chce snist sam
Osobne taky ochutnavam a ochutnavat davam![]()
..ochutnávám a dám ochutnat..etiketa je pro hlupáky bez fantazie a citu pro život
)..a nejkrásnější ochutnání jsem zažil s kamarádem..Vojtou Dolejším..dali jsme si k obědu řízek a přisedla si k nám nóbl dáma..sice jsme se jí asi moc nezamlouvali, ale..místa v restauraci moc nebylo
)..dala si taky řízek a jak s ním na talíři zápolila, řízek nabral rychlost a skončil uprostřed stolu..Vojta nezaváhal, řízek bleskově nabodl a se slovy.."no, když vám nechutná, já ho dojedu" si řízek přesunul na talíř
))..dáma se nezmohla ani na slovom nedojedla, zaplatila a odešla..já brečel smíchy a Vojta litoval, že takových žen není víc
)
Asi dva dny zpět byl díl seriálu Přátelé s touto tématikou :) docela jsem se nasmála, i když zažít takovou pernou chvilku v roli odmítnutého musí být opravdu záběr na psychiku.
hej já si myslim, že to dělá každej... my to děláme tak... že si schválně každej objednáme něco jinýho... a pak ochutnáváme... :) a dokonce se nám stalo... že jsme prostě nechali schválně zbytky, pak si proházeli talíře...
no tak... aspon ochutnáš od každýho něco.. :)
určitě znáš tu příhodu, jak byla Péťa s Milanem a Míšou v restauraci, Petra se držela pod stolem s Milanem za ruku a Milan mezitím krmil Michala....
Prej nějaka paní čuměla jak z jara... ![]()
Vím, že někomu to vadí, to asi nezměníš.. u nás si klidně ochutnat dáme,ale tak nějak decentně, zažila jsem i rodinu, co to tak dělala velmi hlasitě,jakoby na sebe schválně chtěli strhnout pozornost...
Já taky nekoukám na etiketu a můj muž už dvakrát ne,ale kdykoliv se chci natáhnout přes stůl pro jeho pivo,tak uškubne.Přitom ví,že jen usrknu,ale je tak lakomý,aby mu ten mok v lahvi zůstal celej,že to udělá vždy instinktivně a pak se i zarazí,protože ví,že mu nandám do lakomců.U jídla mu to nevadí,ale u piva to dělá.Proto si myslím,jestli tvůj muž na tom není podobně zas s jídlem.-)
taková perlička k tématu, nedávno byl podobný spor o ochutnávání v seriálu Přátelé... i když to se s realitou nedá srovnávat, ale vzpomněla jsem si na to...
Neochutnávám. Nesnáším, když mi někdo šťourá do talíře. Není to etiketou, je to jen strach, že mi všechno sežere ![]()
Jistota je jistota. Abychom nebyli zklamáni kvalitou jídla, dáváme si s ženou českou klasiku. To je smažený sýr, vařené brambory, tatarka a kofola. Takže není důvod uždibovat. Jinak nám to ale nečiní žádné potíže a když se obsluha nedívá, tak si navzájem vyměníme plné vidličky
Tak já se svým mužem nebyla nikdy v restauraci na žádném jídle. Prostě mě nikam nevzal, řekl. že uvaří sám...Umím si ale představit, že kdybych šla, tak mi ochutnat nedá a rovnou by mě někam poslal!
Loni jsem se rozešla s přítelem, (znali jsme se rok) Za ten rok jsem s ním byla na spoustě obědů a večeří a bylo úplně normální, že jsme si dávali jeden druhému ochutnat, protože jen málokdy jsme si objednali stejné jídlo.
Nikdy nezapomenu na své pětapadesátiny -
Byli jsme v luxusní restauraci, bylo to pro mne překvápko..na stole čekala překrásná kytice. Zbylých asi 6 stolů zůstalo prázdných, protože si objednal celou tu místnost, které vévodil krb.. a to je právě to, jak jsem napsala v otázkách, že jsem mu vděčná. Nebýt jeho, tak umřu, aniž bych něco tak krásného poznala../ Omlouvám se za dlouhý komentář/