Krok vedle

3. prosince 2008 v 19:20 | renuška |  Jak to vidím ...
Ne přímo krok, ale slovo. To je tak, když člověk v návalu emocí a momentálního rozpoložení své duše, okolností souvisejících s aktuálním stavem jeho nálady plácne něco, za co by si potom nejraději nafackoval. Říká se, dvakrát měř, jednou řež. Já zase tvrdím, že nerozvážně řečené cokoliv může bolet víc než facka od mistra boxu. Monokl se zahojí daleko rychleji než rána na srdci, kterou člověk kolikrát zasadí snadněji, než by kdy do sebe řekl.
Proti tomu ale může nastat situace, když si v pocitu svého jedinečného smyslu pro humor myslíme, že naše poznámka vyvolá v posluchačích jen a jedině smích. Bohužel se ale jako mávnutím kouzelného proutku vše změní, když dořekneme a nikdo nepochopí, co jsme měli na mysli. Naopak. Pak je na místě popřemýšlet, zda za trapnost chvíle stálo se zúčastnit konverzace.
Co je ale největší kámen úrazu? Především to, když vyloženě čekáte, že se někdo vyjádří k tématu, které s dotyčným potřebujete probrat. Různými oklikami se snažíte dobrat nějaké debaty, dialogu a druhá strana mlčí. Nebo zdrhá. Krokem vedle se pak asi stává samotná snaha si pohovořit. Dalo by se namítnout, že se, pravda, nic nevyřeší, ale ani nedojde k nedorozumnění. To je sice fakt, ale ruku na srdce - je dobře nechat věci plavat? Ať se děje, co má se stát? Nebo je lepší překonat třeba stydlivost a společně vyřešit záležitosti, které se týkají obou stran a vnesou na danou věc jasný pohled?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 jana jana | Web | 3. prosince 2008 v 19:37 | Reagovat

Když já myslím,Renuško,že to záleží taky na tom,o čem je řeč,což z tvého článku nemohu vyčíst,tak pak těžko se mohu vyjadřovat tak,abys byla s tím co odpovím spokojená.Je pravda,že někdy říkám věci úplně po lopatě,jak se říká a stejně druhá strana dělá,že nechápe.Nutno dodat,že tou druhou jakoby nechápající stranou myslím mužský.

2 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 3. prosince 2008 v 19:51 | Reagovat

na někoho jít jinak, než přímočaře všechno vpálit do obličeje, prostě nejde. pravda, asi každýmu občas ujelo něco, co nechtěl nikdy říct, nebo co řekl jenom v návalu emocí. takové věty vážně pak bolí nejvíc. proto se vždycky radši kousnu do jazyku, abych neřekla něco, čeho bych pak litovala. poslední dobou to dělám dost často. jen občas nevím, jestli je to v konečným efektu správně, nebo ne... :(

3 Forg1 Forg1 | Web | 3. prosince 2008 v 21:25 | Reagovat

souhlasím s Pécou....tohle se stalo asi každýmu z nás, ale snad se to srovná a vše bude v pořádku.

4 James003 James003 | Web | 3. prosince 2008 v 22:43 | Reagovat

Ja teda taky nevim o jake presne tema se jedna, ale za sebe muzu rict, ze pokud nejaky problem nebo neco na vyreseni mam, tak to reknu hned a na rovinu. I za rizika, ze se druhy nastve. Znam se totiz a kdyz to neudelam, tak me to pak vnitrne uzira..

5 laluš laluš | 4. prosince 2008 v 8:14 | Reagovat

Víš jak se to říká: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Tolikrát jsem to přepískla a řekla něco,co mělo zůstat nevysloveno, fakt to hrozně mrzí a nikdy nikdy to nevezmeš zpátky. I když to třeba nebylo myšlený zle a už vůbec se nechtělo nikomu ublížit a prostě se to stane. A určitě každýmu se to stalo. Mělo by se vyřešit a vysvětlit všechno, samozřejmě, ale někdy se prostě musí počkat na vhodnější situaci, někomu se ten problém musí tak strašně zaobalit, aby vlastně skoro žádným problémem nebyl. A pokud je na druhé straně pán tvorstva, tím myslím ty naše, tak platí zvláštní diplomatické zákony a v případě tchyně je lepší nemluvit vůbec. Kdyby to tak jen šlo!!!!!!!

6 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 4. prosince 2008 v 11:37 | Reagovat

jako bys mi mluvila z duše.. nevím co na to napsat víc... já řikám věci na rovinu, ale ten můj styl... někdy prostě mluvím a moc nemyslím.. a pak mě to mrzí, protože slovy mnohdy ublížím.. :(

7 Eva* Eva* | Web | 4. prosince 2008 v 19:19 | Reagovat

Myslím, že je lepší překonat stydlivost a společně věci řešit. Jenže myslet si je jedna věc, teď to tady napíšu a přitom sama nevím, zda bych to dokázala. Asi by hodně taky záleželo na tom protějšku.

8 Eva* Eva* | Web | 5. prosince 2008 v 10:35 | Reagovat

Dobré dopoledne

9 James003 James003 | Web | 5. prosince 2008 v 19:31 | Reagovat

Ty jo, tak 20kg dole, tak to si frajerka! Drzim palce i na tech zbyvajicich 10:-) Jojo, mit tak fixni babi jen na svoje deti, to by bylo fajn:-) Hezky vecer..

10 Eva* Eva* | Web | 5. prosince 2008 v 19:42 | Reagovat

Na ten nový článek už se těším.

Krásný večer, určitě jste si ho s klukama krásně užili..

11 jana jana | Web | 5. prosince 2008 v 19:46 | Reagovat

Renuško,nic si z toho nedělej,mě s tím taky pomáhaly hodně děti.-))Přeji ti krásného Mikuláše,hezky si to užij.-)

12 Eva* Eva* | Web | 5. prosince 2008 v 19:48 | Reagovat

Já zapomněla dodat, že zlobení je u dětí normální. Pokud si dobře vzpomínám, zlobila jsem taky dost. Ale abych ubližovala úmyslně někomu jinému, navíc slabšímu, tak to bych nikdy neudělala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama