close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Do tisku

15. prosince 2008 v 11:39 | renuška |  Jak to vidím ...
Asi už jsem se někdy zmínila, že jednou za čas přispívám coby jedna z redakční rady do místního Občasníku. Píšu úvodníky, poslední za letošek vám sem dávám k přečtení. Je to docela aktuální a navíc bych možná časem o něčem podobném psala i tady.

Člověk zcela běžně koncem roku bilancuje. Ať už úmyslně nebo náhodou, sám nebo v kolektivu. Na prstech ruky počítá, co se mu zadařilo, co by bylo lepší zapomenout. Zpětně prochází své úspěchy i prohry, zisky a ztráty. Občasnými pohledy z okna ven si zkouší vyčistit hlavu, utřídit myšlenky, dává si předsevzetí, plány, kupí představy, co a jak příští rok. Pokouší se nařádkovat svou budoucnost, aby měl alespoň mizivou jistotu. Aby věděl, co ho čeká. Přičemž je to vlastně všechno nesmysl. Nikdo z nás mimo výjimečných jedinců v podobě kartářek a jasnovidců (dá-li se na ně spoléhat ve všem, co tvrdí) neví, co se stane. Ano, nikdo nám nebrání v tom si v pár bodech na papír zapsat, co bychom rádi v příštím roce dokázali. Máme-li se někam posunout. Motivací má každý z nás mnoho, vždyť to je jeden ze zásadních důvodů, proč tu jsme. Pokud bychom měli usnout na vavřínech a spokojit se s tím, co máme nebo jací jsme, bylo by nám brzy smutno. Nudili bychom se. A je jedno, jak velké kroky si stanovíme. Podstatou zůstává mít se na co těšit, mít pro co žít. Nikde není psáno, že jsme povinni to během určité doby nebo do určitého termínu splnit. Záleží jen na nás. A jen my jsme si sami sobě zavázáni jakýmsi slibem. Rozhodně je špatné hledat viníky v řadách ostatních, pokud se nám naše sny nesplní. Je-li to alespoň z části v rámci našich možností, musíme vždy začít u sebe.
Nehledejte v mých slovech nic víc, než jen to, že ačkoliv nám osud připraví nečekaná překvapení různého charakteru, jen my sami můžeme ovlivnit, nakolik se nám podaří i přes různé překážky dojít cíle. Ať už zatoužíme po materiálních hodnotách typu - nové auto, plastová okna, dovolená u moře - nebo po duchovnu - trpělivost, tolerance, láska. Pokaždé musíme počítat s tím, že krok dopředu jde ruku v ruce s obětí. Nic není zadarmo a vše, o co bojujeme, nás něco stojí. Ovšem podaří-li se dojít do finále, pak veškeré oběti jsou zapomenuty a vy si můžete sami v sobě pogratulovat - zvládli jste náročnou cestu, kterou jste si sami zvolili.

Mé novoroční přání je jednoduché. Ať se všichni v novém roce staneme sami sobě vítězi.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucycat Lucycat | Web | 15. prosince 2008 v 11:44 | Reagovat

Ahoj prosim hlasni za mna tu moon-kiss.blog.cz/0812/hlasovani-do-sonb-2-kolo a tu monikafrankeova.blog.cz/0812/2-kolo-sonb som tam ako LUCYCAT. Dakujem SORY za reklamu.

2 sharon96 sharon96 | Web | 15. prosince 2008 v 11:47 | Reagovat

pls hlasnes za mna na http://terky-world.blog.cz/0812/1-kolo-song#komentare som tak ako sharon96 a sutazim s pesnockou SAY MY NAME od within temptation. uz vopred dikQi.

3 Eva* Eva* | Web | 15. prosince 2008 v 11:56 | Reagovat

Předsevzetí už jsem dávno vzdala, přání sice mám, ale to bych si nechala spíš jen pro sebe...

Hezký den

4 nubara nubara | Web | 15. prosince 2008 v 13:22 | Reagovat

Ano,asi máš pravdu a u spousty jedinců to takhle funguje.Nevím však,zda je to věkem,ale přikláním se k Evě.Nebilancuji a nedávám si žádná předsevzetí.

Nemám už důvod za něčím se hnát.Každý nový den je pro mne dnem nových možností,radostí i strastí.Nemusím být deprimovaný z neúspěchu,ale mohu se stále radovat z každé maličkosti,která mne potká a nebo jíž jdu v ústrety.

Každý den se mohu radovat z vítězství,pokud obstojím ve svých zásadách,pokud nesejdu z cesty,po níž kráčím.

5 jana jana | Web | 15. prosince 2008 v 16:35 | Reagovat

Je pravda,co tu píše Jarda,že člověk by se měl každý den radovat z maličkostí a žít tím pádem přítomností,ale já kdybych nemohla plánovat,at už to co plánuju vyjde nebo ne,tak by to pro mne nebylo ono.Myslím,že to plánování,je takový motor,co nás žene dál,abychom se na něco těšili,že něco uděláme a tak.Napsala jsi to moc hezky,Renuško,nevím,jestli to dokážu tak vyjádřit,jako ty,ale shoduju se v duchu s tebou.

6 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 15. prosince 2008 v 20:55 | Reagovat

to je krásný přání... :)

na konci roku hodně bilancuju... a pak taky vždycky o narozkách... přeci jen rok je dlouhá doba, za kterou se stane spousta věcí... a konec roku je k rekapitulacím jak stvořenej... ale někdy mě to teda vtáhne bohužel do pořádný depky... :(

7 James003 James003 | Web | 15. prosince 2008 v 22:07 | Reagovat

Hezky clanecek! Ja krome tech svych drobnosti jako zhubnout, ucit se a tak, preju vsem hlavne zdravi, protoze bez toho je vse na prd:-)

8 janina janina | 16. prosince 2008 v 16:58 | Reagovat

Máš to tam vše a krásně napsaný. Jako vždy.

9 Peťka ;) Peťka ;) | Web | 16. prosince 2008 v 19:28 | Reagovat

tenhle článek se ti hodně povedl. věřím, že spoustu lidí, co si ho přečtou, chytne nejenom za srdce, ale i za hlavu, protože tam máš spoustu věcí, nad kterýma stojí zato, se zamyslet... alespoň já to teda udělala...

10 MirekČ MirekČ | Web | 19. prosince 2008 v 10:32 | Reagovat

Mám v práci kolegyni, která se vždy, pořád a všemu hurónsky směje. Ještě jsem ji neviděl smutnou, zamračenou nebo připouštějící si nějaké starosti.

Trochu mě za ni mrazí v zádech, protože vím, že v životě je vždy něco za něco. Nic není zadarmo. Každý dobrý skutek je spravedlivě potrestán. A každý gram radosti je vyvážen tunou smutku. Své kolegyni nepřeju nic špatného. Tak si jen v duchu říkám, kdy to příjde. A mrazí mě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama