The End

10. listopadu 2008 v 12:31 | renuška |  Přišla Múza
Nezvaná, dveřmi vyhozená, oknem navrácená, mizerná, bolestivá, smutná ...
Zazvonil zvonec pohádce
a chutnal dost hořce, nesladce.
Jeho nechtěný příchod šlo vytušit,
na dveře dát ceduli:
"Prosím, nerušit!"
Však slovy ho nelze oklamat,
ví nejlíp sám, kdy čas je dát mat,
že na tečku není nikdy dost brzy.
Že na něj neplatí bolest a slzy.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 laluš laluš | 10. listopadu 2008 v 12:47 | Reagovat

Víš. jak se tomu říká? "Život", přece. Co k tomu napsat? Musí přebolet všechno, trvá to někdy dost dlouho, ale musí to přestat, jinak by se člověk mohl v bolesti utopit.

2 Eva* Eva* | Web | 10. listopadu 2008 v 20:03 | Reagovat

Ani nevím, co se na to dá říct...básnička je krásná, já mám smutné ráda..ale pokud je to o někom..ach jo, tak snad jen ať je brzy líp.

3 Jarda Jarda | Web | 11. listopadu 2008 v 0:08 | Reagovat

Hodně smutná báseň.No jo,někdy to tak prostě chodí.

4 janina janina | 11. listopadu 2008 v 13:27 | Reagovat

Bude líp. Přebolí to a asi budeš šťastnější. Jinak ta báseň je skvělá.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama