Křižovatky
10. listopadu 2008 v 19:43 | renuška | Přišla MúzaKomentáře
Tady srdíčko poslouchat nesmííš, kdepak zůstat stát.
tak jako... renčo k tomuhle prostě nemám slov. tohle je podle mě tvoje prozatím nejlepší básnička. je psaná jinak, než je u tebe zvykem a už jenom kvůli tomu mě prostě dostala... ale ten obsah... ten je... bezkonkurenční! prostě... uf... krásný
taky nějak nevím co říct... je výborná, úžasná, povedená... nic ji nechybí... je přesně taková, jaká by správná básnička bejt měla... :) chválím... :)
Tahle báseň je opravdu hodně dobrá, citlivá a přitom přesná v argumentech. Smekám.
Ahoj, moc pěkná básnička....no pěkná né, je fakt nádherná.koukám že to máte v genech to psaní.gratuluju a smekám...
Výborně Reni,vskutku zdařilý počin,který dává smysl.Jen tak dál.
Všichni tady píšete, jak je ta báseň krásná. Ona teda je opravdu krásná, jedna z nejkrásnějších. Ale zkuste se zamyslet, co autora vedlo ke složení té básně. To vůbec krásné není. A to je hrozně špatný, že něco tak krásného vzešlo z něčeho tak smutného. Už nějak nemám co říct....k tomu. Je mi z toho smutno Reni, ale bude líp.
Moc krásně napsaný, souhlasím s komentáři, který tu máš, jen bych psala to, co už řek někdo přede mnou....líbí se mi to :)
Renuško,máš tu hezkou básničku.Víš trefila jsi se přesně do černého,jak to se mnou je.Bojuju opravdu do úplného vyčerpání,které nikdy nesmí přijít a kterého se i bojím,protože nevím,kdo by to převzal za mě.Děkuji ti za pochopení.Napsala jsem u sebe to,co mě nejvíc trápí,ale jen málo lidí pochopilo,co to pro mne znamená a jak je to těžké.