Když se dělá s chlapama
15. října 2008 v 11:58 | renuška | Jak to vidím ...Komentáře
Ježíš, směju se jak blázen, prostě ty to umíš napsat.Vzhledem k tom, že tvé kolegy znám, tak si je umím v daných situacích přestavit a řvu smíchy. Ale jinak máš naprostou pravdu, tady je na poschodí je jediný mužský, co ten se chudák natahá stolů, počítačů, vyměňuje žárovky, opraví zaseklé splachovadlo u WC ...., odměnou mu je přehled o kolegyních, o který ale zřejmě nestojí (kolik má která návalů, která to nedostala, která nestačila vyndat maso z trouby, která má troubu manžela, ...) Tak ať se ti mezi pány kluky líbí, vžďyť oni si tě hýčkají jak nejlíp dovedou. Papa
Máš pravdu,se ženami se dá mluvit o ženských zájmech a je to fajn,i když občas k nějaké hádce dojde,ale znám i mužský kolektiv,kde je žena výjimkou a tam se potom cítí mezi chlapi opravdu ženou.Jsem ráda,že jsem zažila oba kolektivy a těžko říct,co je lepší.Když jsem byla jen se ženami,chyběli tam muži a jejich ,,srandičky´´,když jsem byla s muži,chybělo mi klábosení o ženských věcech,ale naštěstí všude bylo docela dobře.
Já ti mohu jen závidět, protože takové obsazeno a neobsazeno je u vás jedno. Vy se máte rádi za každých okolností. A přiznej si to sestřičko, že když ti neodpoví na: "je tam někdo?" a ty tam vlítneš a pak rudneš, že si to někdy nezasloužíš. teda skoro furt, ne? Že jim o tomhle blogu řeknu :)
povedené a mlátím se smíchy
)..ale zároveň se mi vybavují vzpomínky, kdy jsem pracoval jako jediný chlap mezi 30 ženskými
((..po pár měsících jsem dostával pravidelně i menzes
)
Měl jsem jako 20-ti letej jinoch to štěstí, že jsem pracoval v kolektivu s 4-ma ženskejma napříč věkovým spektrem. Já jsem se tam měl jako v bavlnce, děvčata nosily svačiny, vařily kafe atd. Jen jem nikdy nepochopil, která s kterou vlastně kamarádí. Jakmile se ocitly dvě pohromadě, okamžitě ty druhý dvě byly špatný a tak se to různě míchalo a střídalo. Chlapi si tohle dělaj někdy taky, ale řek bych, že v tom je víc legrace a míň zášti. Zažil jsem i kolegyni v chlapským kolektivu a jakkoli byla milá, vtipná a atraktivní, nikdy jsme se o ni nepoprali. Byl to prostě náš Evík.
Jinak pěknej článek.
To ganjakaya: Jo, taky mi říkaj Evíku, nebo Nasťo, nebo Marfušo, nebo Mařenko, nebo Pipe (angl. trubka), nebo pokladku, nebo holko blonďatá, nebo hloupá. Vše v souladu s úsměvem na tváři
))
Já těch zaměstnání vystřídala opravdu hodně. Když byly občanky ještě jako knížečky, tak už jsem v ní neměla místo ani na razítko o zaměstnání a musela jsem nosit náhradní kartičku.
Nejradši ale vzpomínám na dobu, kdy sem pracovala v Kovoslužbě - Praha 1, Soukenická ulice. Tam byli převážně chlapi a bylo to fakt super!!!