18. října 2008 v 10:19 | renuška
|
Po dnešním ránu mám zase tak akorát pocit zbytečnosti. Prý jsem posledních 14 dní nemožná. Nikde jsem si nevšimla poznámek v kalendáři, protože doma žádný nemáme, tak si je asi píše jinam.
Asi bych potřebovala rozkrojit na dvě půlky. Pak by možná bylo vše v pořádku. Ta jedna půlka by chodila v klidu na večeře a bez ostychu papala kalorické bomby, přičemž ručička váhy by jí při výšce 160 cm ukazovala maximálně 55 kg. A to přeháním!!! Ta druhá půlka by opatrně doma pojedla nízkotučného jogurtu s obavami půlkilového příbytku na hmotnosti. Ta první půlka by byla natolik reprezentativní dáma, že by svého partnera museli zatěžkat okovy, aby pýchou nevzlétnul. Ta druhá půlka mu nestojí za slovo chvály, proč by?
Ta první půlka by každý den s úsměvem na tváři vítala manžela, byla mu dobrou společnicí při sledování televize, splnila mu vše, co mu na očích vidí. Ta druhá půlka by potichu v noci uklízela, protože nechce během dne rušit poletováním s handrou a košem vypraného prádla, za což si vyslouží leda tak pár výčitek ohledně své nekonečné pracovitosti.
Sečteno podtrženo: první půlka by byla na zábavu, ta druhá na práci. Jenže si vůbec nevím rady, jak to skloubit, abych byla 2v1, protože stále častěji nabývám dojmu, že jsem spíš tou druhou. A navíc si nejsem jistá, jestli bych tou první vůbec chtěla být. Zrovna kvůli němu.
Poraďte mi, pánové. Jak má vypadat žena, která by vám na 100% vyhovovala? Já už jsem totiž v koncích.
No to sem sama zvědavá, co budou pánové psát..
Za sebe můžu jen říct, že tohle asi skloubit nepůjde. Taky patřím spíš do té druhé půlky..