Potrestaná spavedlnost

28. září 2008 v 17:46 | renuška |  Jak to vidím ...
Jsem absolutně vytočená, i když už jsem ve druhé fázi - tzn. chladnutí. Proč? Račte číst, vážení přátelé.
Své syny jsem v dobré víře poslala jezdit na kole o pár metrů dál ke tchýni na dvorek. Proč ne? Pokud to někomu vadilo, tak v duchu asi jí, ale vzhledem k tomu, že těsně před tím odešla od nás z krátké návštěvy, tak ... Shodou mnoha okolností se mi kluci ztratili z očí, v duchu jsem si už chystala, jak je vyhubuju, když je tak krásně a oni jsou zalezlí doma. Nakonec ale pravda vyšla najevo, protože Ondra i Honzík odjeli s babi, tetou a sestřeničkou na chvíli jinam. Po návratu je čekalo ode mně vyplísnění, jak je možné, že odjedou pryč a nenahlásí, kam a s kým. Toto pravidlo totiž preferuju jako jednu ze zásadních povinností dětí vůči rodičům. Zatím to fungovalo a poku ne, kluci věděli, že bude zle. Ondra je chytrej osmiletej kluk, takže věděl, že je průšvih a jeho obhajoba byla tak dobrá, že nebyl důvod se na ně dál hněvat. Bylo to totiž tak, že sice - ano - jeli jsme, ale já ti to chtěl mami běžet říct a babička mi to zakázala.
Takže můj vztek se automaticky vystupňoval k bodu varu a já šla milé babičce v dobrém oznámit, že takto tedy ne, že kluci jsou povinni nám říct, pokud s někým někam jedou. Nevadí mi, je-li tomu tak, vadí mi především z její strany neakceptování naší výchovy. Nepřeju si, aby podkopávala naši autoritu, aby z třeba i malých nedopatření nevinila naši přísnost. Její chabé argumenty, ža já MATKA zrovna v ten moment hledám děti, když vím, že jsou tam, přičemž tam NEBYLY!!!, že je "divná náhoda", takové řeči ať si strčí za klobouk.
Vím, vše dopadlo dobře, proč to nepustit z hlavy, ale dokud bude v mých silách a v mém srdci ta schopnost dýchat za své děti, prát se za ně a dbát o jejich životy, půjdu proti všem. I proti tchýni. Ač se slzami v očích. Nesnáším totiž konflikty, natož jsem-li potrestaná za spravedlnost a rodičovskou lásku nesmyslnými kecy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anett"ka" Anett"ka" | Web | 28. září 2008 v 19:16 | Reagovat

a proto já řikám... mladý a starý absolutní separe, protože prostě dohromady, byť to je v jinym baraku, ale prostě blizko vedle sebe, to neni dobry... žila jsem pet let jak s našima, tak s babičkou a mamka z toho malem psychicky zkolabovala...

2 Eva* Eva* | Web | 28. září 2008 v 21:43 | Reagovat

Ani nevíš, jak tě chápu. měla jsem s tchýní podobný problémy, neměly jsme se spolu rádi a když jsem jednou dokonce zaslechla, jak manželovi vytýká, proč si vzal mne a né tu předchozí..tak naše komunikace skončila. Vyčítala mi, že kdyby si muž vzal bývalou přítelkyni, určitě by vystudoval VŠ, protože ona byla ctižádostivá, na rozdíl ode mne. Dceru mi taky kazila a naváděla jí proti mně a když jsem se jednou ozvala, její muž (manželův nevlastní otec mě shodil ze schodů..). Vím přesně,jak ti asi je...

3 Jarda Jarda | Web | 28. září 2008 v 21:44 | Reagovat

Já mám s tchýní i s mamkou dobré vztahy,ale jsem v situaci,kdy si nemohu dovolit je nemít.Potřebuji s Míšou pomoci,když jsem v práci atd....

Do výchovy mi však kecat nesmí a občas máme střet názorů,ale nikdy to není vyostřeno až do krajnosti.

Vždy by měla být určená jistá pravidla,která by měla být respektována.

4 janina janina | 29. září 2008 v 13:12 | Reagovat

2 slova začínající na tch? Tchyně a tchoř. Babičky jsou sice fajn, na pokec a na pohlídání, ale respektovat tvoji-naši výchovu by měly.Pokud ne, pak je to hodně velkej problém a ještě větší, že to odnesou děti, protože ty se v tom plácaj.

5 jana jana | Web | 29. září 2008 v 14:23 | Reagovat

Také jsem měla tchýni.Śkoda slov,už je to za mnou.Budiž jí lehká zem.

6 jana jana | Web | 29. září 2008 v 19:05 | Reagovat

Renuško,tobě se to lehce říká,ale kdybys věděla,jak jsem na tom.:D A proč mi vykáš?Na blogu si tykají všichni.

7 Vendea Vendea | Web | 29. září 2008 v 20:33 | Reagovat

pravidla jsou třeba vždy, stejně jako autorita, kterou by nikdo neměl podrývat a už vůbec ne někdo, kdo sám ví, jak těžká výchova dětí je............

8 laluš laluš | 30. září 2008 v 8:33 | Reagovat

Tak nějak nevím, z čí pozice reagovat, sama jsem tchyně, díky tobě a Janině nemám žádnou snachu,mám zeťáky,ale tam asi problém nebude(doufám doufám).Nemůžu říct,že bych neměla k vašim rodičovským dovednostem připomínky, nejsou zásadní (ty jadrnější výrazy, mírně řečeno, vždyť víš), ale co rodiče řeknou,povolí,zakáží nebo nařídí by mělo být pro dětičky na prvním místě. Jenže je to těžký zrovna u vás, nevím, jestli ta domluva s babičkou bude mít trvalý dopad. A když se mám vyjádřit jako snacha, no co dodat? Do výchovy se mě sice nepletla - taky ji sama těžko zvládala - ale jinak do všeho a teď jak to dopadlo? Je ráda, že jí namažu chleba a utřu zadek a milion jiných věcí. Když si vzpomenu na ty všechny ošklivý slova, urážky a obecně situace, tak ani nevím, kde se ve mě vzala ta síla se k ní chovat tak, jak to je teď. Jo holka, život je boj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama